Antonín Benjamin Svojsík

Antonín Benjamin Svojsík, vlastním jménem Antonín František Svojsík se narodil na Smíchově v rodině četnického strážmistra, který později pracoval jako okresní tajemník ve Dvoře Králové. Antonín měl tři bratry, starší Alois byl knězem a cestovatelem, František vystudoval práva a stal se z něj advokát a developer, Gustav známým operním pěvcem a producentem. Brzy po Antonínově narození se rodina přestěhovala do Dvora Králové nad Labem. Otec však záhy zemřel a matka se s dětmi vrátila zpět do Prahy. Svojsík od mládí sportoval, byl členem Sokola a velice rád a dobře zpíval. Studoval na učitelském ústavu a oblíbil si chůzi, prošel tak například značnou část Rakouska-Uherska. Stal se profesorem a v letech 1901–1914 učil tělocvik na žižkovském reálném gymnáziu na Sladkovského náměstí, poté na gymnáziu v Křemencově ulici. Spoluzaložil České pěvecké kvarteto a právě zde jako nejmladší člen získal svou přezdívku Benjamin. Kvarteto v roce 1902 i v letech 1905-1906 sklidilo velké úspěchy na světových turné po USA, Japonsku a dalších zemích. Poté se ve svém volném čase věnoval hudebnímu odboru Umělecké besedy, kde se stal jednatelem a vytvořil velmi úspěšný hudební vydavatelský program.

V listopadu 1909 se v kostele sv. Štěpána ve Štěpánské ulici oženil s Julií Stránskou a do roku 1914 spolu bydleli na Vinohradské třídě čp. 1381/77

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, září 2021

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

V roce 1911 vycestoval do Anglie, kde se seznámil se skautingem a navštívil tam skautský tábor. Rovněž požádal Roberta Baden-Powela, aby mohl jeho příručku Scouting for Boys vydat v češtině. Skautské hnutí s jinou výchovou mládeže ho velmi oslovilo, proto po návratu hned založil první družinu ze svých studentů a podnikali první výpravy. Věnoval se propagaci, psal články a pořádal přednášky. Kromě britského skautingu čerpal také z tradice lesní moudrosti (woodcraftu) kanadského zálesáka a spisovatele a malíře Ernesta Thompsona Setona. V květnu 1912 vydal knihu Základy junáctví, postavenou z části na textech R. B. Powella, ale zároveň do do ní přispěly i další významné osobnosti, např. Alois Jirásek, Karel Václav Rais, dr. Guth-Jarkovský. Mikoláš Aleš nakreslil obálku knihy. V létě 1912 se konal první tábor poblíž Lipnice nad Sázavou. Jeho průběh Svojsík popsal v brožuře Den v táboře Junáků.

Vznik skautingu podporoval třeba i prezident T. G. Masaryk nebo ministerský předseda Karel Kramář. Antonín Benjamin Svojsík si přál začlenit skauty pod Sokol, ale to se nepodařilo. O uvedení skautingu do českého prostředí se snažili i jiní, ale Svojsík přispěl ke sjednocení těchto snah. Založil samostatnou organizaci a 15. června 1914 tak vznikl spolek Junák-český skaut, který se po skončení první světové války, dne 7. 6. 1919 přeměnil na Svaz Junáků-skautů Republiky Československé. Stal se jeho prvním náčelníkem. Ke světovém skautskému znaku, lilii, přidal jako symbol našeho národa chodský znak dle Aloise Jiráska, tj. černou psí hlavu na bílém štítě.

A. B. Svojsík byl také od roku 1915 vydavatelem časopisu Junák. Vycházel i v době války, kdy skauti spolupracovali s Červeným křížem. Při vzniku Československa zajišťovali tzv. skautskou poštou komunikaci mezi Národním výborem v Praze a státními institucemi. Během první republiky Svojsík pracoval vedle učitelské profese v ústředí organizace i jako člen světového skautského výboru

V létě roku 1938 navštívil Sovětský Svaz, aby se seznámil s tamní výchovou mládeže. Ovšem do Prahy přijel 2. srpna značně zesláblý. Dostal vysoké horečky, byla u něj zjištěna streptokoková nákaza a přes péči lékařů za několik týdnů nemoci podlehl a zemřel. Je pochován na Vyšehradském hřbitově, a to v rodinném hrobě č. 15-57. Na jeho poslední cestě od kostela svaté Ludmily na tehdejším Vinohradském náměstí (dnes Náměstí Míru) ho doprovázelo na tři tisíce junáků.

Je autorem několika dalších děl např.: Umění pozorovati, Táboření, V přírodě nebo Skauting brannou výchovou mládeže.

Po Svojsíkovi je v ČR pojmenováno několik ulic, vyhlídek, turistických cest apod. V Praze 2 má A. B. Svojsík pamětní desku v Náplavní ulici na domě čp. 2011/5 na Novém Městě v Podskalí, kde bydlel od roku 1914 až téměř do své smrti. Přes léto  pobýval na letním domě v Letech u Dobřichovic nedaleko Prahy.