Sokol Pražský (Nové Město)

Po roce 1861, po pádu Bachova absolutismu, kdy pro celé území habsburské monarchie byla vydána tzv. Únorová ústava, došlo k rozmachu politického a společenského života. Ústava umožnila občanům sdružování do nejrůznějších uměleckých, divadelních, okrašlovacích a tělovýchovných spolků. Jedním z nich byl i Sokol.

Na jeho zrodu se podílela skupina cvičenců pražské Schmiedovy tělocvičny v čele s  Miroslavem Tyršem, Jindřichem Fügnerem a bratry Eduardem a Juliem Grégrovými. Ti také připravili první stanovy tehdy zvané Tělocvičné jednoty Pražské. Dne 16. února 1862 se konala v Malypetrově ústavu v Panské ulici ustavující valná hromada , na které byl prvním starostou zvolen Jindřich Fügner, jeho náměstkem (později náčelníkem) Miroslav Tyrš. V roce 1864 oficiální název pozměněn na  Tělocvičnou jednotu pražskou Sokol. Hned v roce 1862 vzniklo v českých zemích ještě sedm sokolských jednot, další přibývaly v následujících letech.

Toto heslo se nachází na herní trase Sokol v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

K Sokolu bezprostředně po založení našli cestu i nejvýznamnější čeští umělci, kteří významnou měrou přispěli k jeho obohacení a popularizaci. Jedním z prvních byl Josef Mánes, který vytvořil návrh sokolského kroje a bezprostředně poté navrhl a sám nakreslil sokolský prapor, k jehož „zasvěcení“ došlo 1. června 1862. Byl darem společnosti českých žen, tzv. matkou praporu byla spisovatelka Karolina Světlá.

V roce 1863 byla postavena podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna první  sokolovna na uvolněném pozemku po bourání novoměstských hradeb, který z vlastních prostředků zakoupil Jindřich Fügner. Cvičení v ní bylo zahájeno 9. prosince téhož roku.

29. listopadu 1869 byl při Sokole Pražském ustaven Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, jehož první předsedkyní byla spisovatelka Žofie Podlipská, ve výboru byla též manželka starosty Kateřina Fügnerová. První cvičitelkou byla Klementina Hanušová.

V roce 1871 vyšlo první číslo Sokola, „časopisu zájmům tělocvičným věnovaného“. Jeho úvodem je stať Miroslava Tyrše Náš úkol, směr a cíl. Tyrš se dále věnoval metodice cvičení, vytvořil celou tělocvičnou soustavu a české tělocvičné názvosloví.

Sokol byl po dlouhá léta nejmohutnější českou sportovní organizací nejen v českých zemích a na Slovensku, ale i v zahraničí. Jeho činnost na našem území byla přerušena v obou světových válkách. V bývalém Československu byl pak zrušen začátkem padesátých let 20. století. V sídle Sokola Pražského čtyřicet let sídlila tělovýchovná jednota AZKG, později TJ Praga. Teprve po listopadových událostech roku 1989 mohla být činnost Sokola obnovena.

Budova sokolovny byla postupně upravována a přistavována. K původnímu objektu s tělocvičnou pojmenovanou po J. Fügnerovi byla v roce 1912 přistavena nová budova s tělocvičnou pojmenovanou po M. Tyršovi, v roce 1937 byla v Žitné ulici přistavena obytná budova. K dalším přístavbám došlo v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Celá budova byla rekonstruována v roce 2006, průběžně dochází k úpravám ve prospěch širšího využití, vždy však s ohledem na památkovou ochranu její historické části.

Dnes Sokol Pražský působí v historických místech zrodu Sokola a navazuje na jeho nejlepší tradice.   

(Převzato z www.sokolprazsky.cz, autor JK)