Jindřich Fügner (Nové Město)

Jindřich Antonín Fügner (původně se jmenoval Heinrich Anton) se narodil Petru a Františce Fügnerovým a byl pokřtěn v kostele sv. Jindřicha. Jeho otec pocházel z Litoměřicka a byl úspěšným obchodníkem s textilem. Mladý Fügner se po studiu na piaristickém gymnáziu věnoval obchodu, později pojišťovnictví. Stále se vzdělával doma i v zahraničí, odjel na zkušenou do italského Terstu, poté procestoval také Německo, Anglii, Francii, Belgii. Všude se zajímal o veřejný život a obchod.

Věnoval se hudbě a sportu, bruslil, jezdil na koni, měl plachetnici. Vlastnil bohatou knihovnu ze všech vědních oborů, hrál na varhany a klavír. S pomocí domácího učitele si doplňoval vědomosti z matematiky, filozofie a historie. Mluvil několika jazyky a získal široký rozhled. Po dědečkovi zdědil vinice a lodě a měl značný majetek. Oženil se s Kateřinou Tureckou, dcerou pražského obchodníka, s nímž měl dceru Renátu (1854–1937). Tu si vzal za ženu po Fügnerově smrti jeho přítel Dr. Miroslav Tyrš. Byl význmným podporovatelem užívání těsnopisu, dokonce předsedou stenografického spolku (Gabelsberger Stenographenverein)

Toto heslo se nachází na herní trase Sokol v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Sympatie s osvobozeneckým hnutím národů, které otřáslo Evropou v roce 1848, a nesouhlas s Bachovým absolutismem měly vliv na upevnění Fügnerova vlasteneckého cítění. Studium českých dějin a příklady antických hrdinů, to vše ho vedlo ke sblížení s Tyršem. Při jejich osudovém setkání na Křivoklátsku v roce 1860 došlo k názorové shodě a posléze k uskutečnění založení českého tělocvičného spolku – Sokola Pražského v roce 1862. Fügner se v únoru stal jeho prvním starostou. Navrhl a zavedl tykání všech členů a oslovování „bratře“. Spolupracoval na návrhu sokolského stejnokroje, který navrhl Josef Mánes. Typická byla červená garibaldiovská košile.

První cvičení se konala v Malypetrově tělocvičně v Panské ulici, pak v hostinci U Apolla v Ječné, posléze v  sokolovně v Sokolské ulici, o jejíž výstavbu se Fügner finančně velmi zasloužil. Je to novorenesanční budova z roku 1863 stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna.

Jindřich Fügner se však nedožil ani prvního všesokolského sletu, zemřel ve věku pouhých 43 let na onemocnění krve. Poslední rozloučení odpovídalo jeho vysokému společenskému postavení. Jeho ostatky byly tři dny vystaveny na katafalku v sokolovně a pohřební průvod a obřad na Olšanských hřbitovech probíhaly za masové účasti široké veřejnosti.

Fügner náležel ke vzdělaným a politicky probudilým představitelům pražského měšťanstva a do dějin se zapsal jako výborný organizátor, nezištný, štědrý, často anonymní podporovatel hospodářských zájmů Sokola a ryzí demokrat. V obecních volbách roku 1851 byl zvolen do pražského zastupitelstva a v roce 1859 byl zvolen do pražské obchodní a průmyslové komory. Bez jeho hmotné podpory by Sokol nepřekonal svá první léta. Byl skromný, pracovitý, čestný, přátelský. Byl rozhodným stoupencem demokratických idejí svobody a společenské rovnosti.

Je pohřben na Olšanských hřbitovech, kde byla postavena monumentální hrobka pro oba Sokoly, Fügnera a Tyrše. Bylo mezi nimi hluboké přátelství a pouto, které přetrvalo věky.