Miroslav Tyrš
Český národní obrozenec, historik umění, profesor dějin, spoluzakladatel Sokola.
Miroslav Tyrš se narodil 17. září 1832 v Děčíně, zemřel tragicky 8. srpna 1884 u Oetzu v Rakousku. Na Olšanech má společnou hrobku s Jindřichem Fügnerem.
Miroslav Tyrš se narodil jako Friedrich Emmanuel Tirsch v sudetoněmecké rodině lékaře na zámku v Děčíně, kde žil jen 4 roky. Otec Jan Vincenc Tirsch i matka Vincencie Tirschová, roz. Kirschbaumová, pocházeli z Čech, ale mluvili německy. Otec se v roce 1836 nakazil tuberkulózou a zemřel, o dva roky později také matka a dvě sestry.
Šestiletého chlapce si vzal k sobě strýc z matčiny strany a byl pak vychován v české vlastenecké rodině v Kropáčově Vrutici poblíž Mladé Boleslavi. Jako devítiletý se přestěhoval ke strýci Antonínu Kirschbaumovi do Prahy a začal zde chodit do školy. Od dětství neměl příliš dobré zdraví, a proto na radu lékaře začal cvičit.
Studoval na gymnáziu na Malé Straně, ale brzy přestoupil na klasické akademické gymnázium, kde ho ovlivnili profesoři-vlastenci V. K. Klicpera a J. Jungmann. Zajímal se o antické umění, filozofii a estetiku, vystudoval proto filozofickou fakultu, ale kromě toho také anatomii na lékařské fakultě a matematiku. V roce 1860 promoval jako doktor filozofie.
Vzhledem k nedostatku finančních prostředků se nejprve živil jako vychovatel synů továrníka Barthelmuse v Novém Jáchymově, později jako cvičitel soukromého tělocvičného ústavu. Byl také vychovatelem a soukromým učitelem Fügnerovy dcery Renáty, kterou si později vzal za manželku.
S Jindřichem Fügnerem se potkal na Křivoklátsku v roce 1860. Velmi si porozuměli nejen, co se týče vlasteneckého cítění, ale i v názorech na politiku, filozofii či umění a tělovýchovu. Vzniklo mezi nimi silné přátelské pouto. Brzy došlo k uskutečnění jejich myšlenky, založení českého tělocvičného spolku, Sokola Pražského v roce 1862.
V letech 1862–1864 byl Tyrš jeho prvním náčelníkem. Vypracoval sokolské řády, vytvořil české tělocvičné názvosloví a v díle Základové tělocviku formuloval odborné zásady pro sokolskou činnost. Navrhl uspořádat první sokolský slet již v roce 1866, ale úřady ho zakázaly. Pro první číslo časopisu Sokol napsal úvodní stať Náš úkol, směr a cíl.
Jako 1. Všesokolský slet se uvádí Jubilejní slavnost Sokola Pražského v červnu roku 1882 na Střeleckém ostrově. Navštívilo ho 2500 diváků a gymnastickou sestavu zacvičilo 696 cvičenců. M. Tyrš naplánoval i slavnostní průvod Prahou, kde šlo 1600 krojovaných Sokolů.
V té době se Miroslav Tyrš také věnoval politice, byl zvolen do Českého zemského sněmu za stranu Mladočechů a stal se i poslancem říšské rady. Stal se předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy a byl členem poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla. V roce 1881 byl jmenován docentem na České technice, tři roky na to profesorem na FF UK.
Pracoval jako redaktor časopisu Zlatá Praha a měl spolupracovat na vydání Dějin výtvarných umění pro Ottovo nakladatelství. Stačil však odevzdat jen první část.
U Miroslava Tyrše se brzy po sňatku s o 22 let mladší Renátou začaly projevovat první příznaky nervového onemocnění. Odjel se léčit do zahraničí, ale od roku 1869 se nemoc stále zhoršovala. Při svém druhém léčebném pobytu v Tyrolských Alpách v roce 1884 , měl však nehodu a ve svých 51 letech utopil se v horské říčce Oetztaler Ache nedaleko Oetzu. Jeho smrt nebyla nikdy objasněna.
Prof. Ph. Dr. Miroslav Tyrš odpočívá společně se svým přítelem, Jindřichem Fügnerem na Olšanech. Pomník dr. Miroslava Tyrše zdobí vestibul vinohradského Sokola v Polské ulici 2400/1a.
Datum vytvoření: 20.7.2018 17:48
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba