Hlavní záložky

Část průčelí, Sokolovna
Adresa
Sokolská 43,
Praha 2
Česká republika
50° 4' 36.2676" N, 14° 25' 43.1724" E
Část průčelí, Sokolovna

Budova bývalé Tělocvičné jednoty Pražské (Sokol Pražský)

Sokolská 43, Žitná 42, čp. 1437/II, Praha 2­ –­ Nové Město

1863

Ignác Vojtěch Ullmann

Historie:

U zrodu Sokola Pražského stály významné osobnosti české politiky a kultury: malíř Josef Mánes, vědec Jan Evangelista Purkyně, ale především finančník Jindřich Fügner a estetik Miroslav Tyrš. Podle Tyrše (1832–1884) mělo novodobé cvičení navázat na antickou kulturu, odrážející demokratické smýšlení starých Řeků. Zakládající valná hromada Tělocvičné jednoty Pražské (později nazvané Sokol) se konala 16. února 1862 v tělocvičném ústavu Jana Malypetra v Panské, kde před založením Sokola cvičili například J. E. Purkyně, F. L. Čelakovský i Tyrš.  Dne 15. března 1862 zahájil Sokol vlastní cvičení, jejichž součástí se stalo zbudování základů pro novou tělocvičnu roku 1863. Finanční prostředky na nákup pozemku a stavbu poskytl Jindřich Fügner (1822–1865).

Popis:

Návrh architekta Ignáce Ullmanna pro dvoupodlažní budovu obměňuje úspěšné průčelí bývalé České spořitelny z roku 1861 (dnes Akademie věd České republiky). V přízemí použil architekt masivní pásovou bosáž, členění 1. patra vycházelo z předloh pro arkády korintského řádu se soklem. Dnešní podoba fasády s iónskými hlavicemi, vznikla patrně roku 1875, zároveň s atikovou balustrádou, do níž byly umístěny profilové podobizny zakladatelů s palmovými a lipovými ratolestmi s jejich devízami: „Ni zisk ni slávu“ (Fügner) a „Tužme se“ (Tyrš). V tomto roce byla také na průčelí zasazena bronzová deska s nápisem: „Jinřich Fügner. Sokolu a vlasti“. Dispozice budovy se uzpůsobila požadavku spojení obytné a tělocvičné funkce především dvěma vstupními vestibuly s točitými schodišti, umožňujícími oddělený přístup k bytům a tělocvičnému sálu. K obytné části přiléhal kolmo sál oklopený ze tří stran nezastavěným pozemkem. Kolem středové části sálu obíhaly široké ochozy, jejichž jednotlivá křídla byla vyhrazena různým druhům sportu.

V patře sloužil východní ochoz divákům. Na východní ochoz Fügnerova tělocvičného sálu byla přenesena luneta Vítězství od Jana Preislera a na stěnu Tyršova sálu se umístilo plátno Františka Ženíška s názvem Sokolský slib. Přístavbou Tyršova sálu podle projektu stavitele Františka Beránka zanikla tělocvičná zahrada zamýšlená původně pro letní cvičení.
Ullmannova budova je památkově chráněna od roku 1958. Objekt i v současné době slouží Obci sokolské.

Adresa
Sokolská 43,
Praha 2
Česká republika
50° 4' 36.2676" N, 14° 25' 43.1724" E
Galerie: 
Část průčelí, Sokolovna
Část průčelí, Sokolovna
původní plán
Sokol - dům
Půdorys přízemí
Sokolovna
Vchod - Sokolovna
Odkazy a literatura: 
Kolektiv autorů, Slavné stavby Prahy 2, FOIBOS BOOKS, s. 106–109, Praha 2011.
Květa Ondrášková, První pražská tělocvična, Ochrana památek XXVIII, 1953, s. 5.
Jindřich Vybíral, Ignác Vojtěch Ullmann (1822–1897), Praha 1994, s. 11
Hana Havránková, Vznik Sokola a jeho vývoj do utvoření České obce sokolské, in: Marek Waic a kol., Sokol v české společnosti 1862–1938, Praha 1996, s. 9–54.
Datum poslední aktualizace: 8.10.2018 21:57