Část průčelí, Sokolovna

Budova bývalé Tělocvičné jednoty Pražské (Sokol Pražský) (Nové Město)

Výstavba Ullmannovy budovy Sokola Pražského na rohu ulic Sokolské a Žitné je spjata se založením vlastního tělocvičného spolku. Výstavba se váže k roku 1863, tedy rok po založení Tělocvičné jednoty Pražské, u jejíhož zrodu stál Jindřich Fügner, Miroslav Tyrš, Jan Evangelista Purkyně a další významné osobnosti své doby. Interiér budovy je vyzdoben malbami Jana Preislera a Františka Ženíška.

Historie

U zrodu Sokola Pražského stály významné osobnosti české politiky a kultury: malíř Josef Mánes, vědec Jan Evangelista Purkyně, ale především finančník Jindřich Fügner a estetik Miroslav Tyrš. Podle Tyrše (1832–1884) mělo novodobé cvičení navázat na antickou kulturu, odrážející demokratické smýšlení starých Řeků. Zakládající valná hromada Tělocvičné jednoty Pražské (později nazvané Sokol) se konala 16. února 1862 v tělocvičném ústavu Jana Malypetra v Panské, kde před založením Sokola cvičili například J. E. Purkyně, F. L. Čelakovský i Tyrš.  Dne 15. března 1862 zahájil Sokol vlastní cvičení, jejichž součástí se stalo zbudování základů pro novou tělocvičnu roku 1863. Finanční prostředky na nákup pozemku a stavbu poskytl Jindřich Fügner (1822–1865).

Popis

Návrh architekta Ignáce Ullmanna pro dvoupodlažní budovu obměňuje úspěšné průčelí bývalé České spořitelny z roku 1861 (dnes Akademie věd České republiky). V přízemí použil architekt masivní pásovou bosáž, členění 1. patra vycházelo z předloh pro arkády korintského řádu se soklem. Dnešní podoba fasády s iónskými hlavicemi vznikla patrně roku 1875 zároveň s atikovou balustrádou, do níž byly umístěny profilové podobizny zakladatelů s palmovými a lipovými ratolestmi s jejich devízami: „Ni zisk ni slávu“ (Fügner) a „Tužme se“ (Tyrš). V tomto roce byla také na průčelí zasazena bronzová deska s nápisem: „Jindřich Fügner. Sokolu a vlasti“. Vstupní portál z Žitné ulice je po stranách zdobený plastikami Ladislava Šalouna z roku 1937 -  figura ženy symbolizuje Vlast, figura muže Národ

Dispozice budovy se uzpůsobila požadavku spojení obytné a tělocvičné funkce především dvěma vstupními vestibuly s točitými schodišti, umožňujícími oddělený přístup k bytům a tělocvičnému sálu. K obytné části přiléhal kolmo sál obklopený ze tří stran nezastavěným pozemkem. Kolem středové části sálu obíhaly široké ochozy, jejichž jednotlivá křídla byla vyhrazena různým druhům sportu.

V patře sloužil východní ochoz divákům. Na východní ochoz Fügnerova tělocvičného sálu byla přenesena luneta Vítězství od Jana Preislera a na stěnu Tyršova sálu se umístilo plátno Františka Ženíška s názvem Sokolský slib. Přístavbou Tyršova sálu podle projektu stavitele Františka Beránka zanikla tělocvičná zahrada zamýšlená původně pro letní cvičení. Zajímavostí je, že do sokolovny byl přiveden elektrický  v roce 1888 z protější budovy hasičů.

Ullmannova budova je památkově chráněna od roku 1958. Objekt i v současné době slouží Sokolu Pražskému.

Architekt

Český architekt, významný představitel novorenesance Vojtěch Ignác (Hynek) Ullmann se narodil 23. dubna 1822 v Praze, zemřel 17. září 1897 v Příbrami. Na území městské části Praha 2 je mu připisováno autorství projektu bývalé Nemocnice pražského obchodnictva v ulic Ke Karlovu č.p. 458/4, jejíž výstavba probíhala v letech 1859–1860. Stavba budovy České polytechniky na Karlově náměstí čp. 293/13 či Vily Grébovka.v Havlíčkových sadech.

 

Galerie: 
Část průčelí, Sokolovna
Část průčelí, Sokolovna
původní plán
Sokol - dům
Půdorys přízemí
Sokolovna
Vchod - Sokolovna
Katastrální území

Na domě je umístěna pamětní deska Jindřicha Fügnera.
 

UMÍSTĚNÍ: Sokolská 43, Žitná 42, č.p. 1437/II, Praha 2–Nové Město

STAVITEL: Ignác Vojtěch Ullmann

MALBY V INTERIÉRU: Jan Preisler, František Ženíšek

VÝSTAVBA: 1863

Adresa
Sokolská 43,
Praha 2
Česká republika
50° 4' 36.2676" N, 14° 25' 43.1724" E
Štítky: 
Odkazy a literatura:
Kolektiv autorů, Slavné stavby Prahy 2, FOIBOS BOOKS, s. 106–109, Praha 2011.
Květa Ondrášková, První pražská tělocvična, Ochrana památek XXVIII, 1953, s. 5.
Jindřich Vybíral, Ignác Vojtěch Ullmann (1822–1897), Praha 1994, s. 11
Hana Havránková, Vznik Sokola a jeho vývoj do utvoření České obce sokolské, in: Marek Waic a kol., Sokol v české společnosti 1862–1938, Praha 1996, s. 9–54.
Datum poslední aktualizace: 5.6.2023 11:12
Datum vytvoření: 30.7.2018 11:27

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?