Novoměstský obecní dvůr, Sokolská č.p. 1595/62 (Nové Město)

Historie

Pro život obyvatel hlavního města mělo velký význam založení hasičského sboru. Od dvacátých let 19. století již v Praze existovaly požární stráže, tzv. požární zálohy. V roce 1853 vzal pražský magistrát pod svoji správu úklid ulic, přičemž metaři byli vycvičeni i k obsluze stříkaček a jako pomocníci při hašení. V roce 1857 se hasičský sbor osamostatnil a od roku 1866 přestali hasiči zametat ulice a mohli se věnovat výhradně hašení. V roce 1883 našlo v obecním dvoře v Sokolské ulici č.p. 1595/62 útočiště oddělení hasičů pro Nové Město a dne 7. července 1926 se celý hasičský sbor hlavního města Prahy přestěhoval s celou posádkou do tohoto objektu, kde je ústřední statice dodnes. V roce 1888 byl přiveden od hasičů do protější sokolovny  elektrický proud

Stavba

Novoměstský obecní dvůr byl založen na bývalých hradebních pozemcích na konci sedmdesátých let 19. století. V letech 1879 a 1880 byly po obou stranách parcely postaveny příčně probíhající novorenesanční kolny. Jejich zbytky štítových zdí lze spatřit po stranách hlavní budovy v Sokolské ulici. Současné novorenesanční budovy Hasičského záchranného sboru do dnešní Sokolské a do dnešní Legerovy ulice byly vybudovány v letech 1881 až 1883.  Pro potřeby pražského hasičského sboru byly v letech 1925 a 1926 budovy upravovány, a to sice budova do Legerovy ulice a konírny byly přeměněny na garáže. Měnila se rovněž vnitřní dispozice obou budov. K velké stavební úpravě došlo ve válečných letech 1940-1942, kdy na místě přízemní kolny byla postavena dvoupatrová funkcionalistická budova podle projektu architekta Václava Kolátora. S tím jak se vyvíjela hasičská technika, musel se jí rovněž přizpůsobovat celý objekt. V roce 1950 tak byly například zvýšeny oba vjezdy ze Sokolské ulice. Přízemí budov je bosováno. Nad římsou objektu v Sokolské ulici je plná atika, strážnice má v přízemí arkádová okna. Je pozoruhodné, že poměrně velká budova je jen jednopatrová. Patro je z režného zdiva. Před valbovou střechou přestupuje volutový štít ukončený trojúhelníkovým frontonem na vrcholu s obeliskem. Průčelí do Legerovy ulice člení střední a boční rizality, které završují volutové štíty s obelisky. Funkcionalistická budova ve dvoře má rovnou střechu, přízemní garáže a je obložena keramickými dlaždicemi smetanové barvy. Vstup do budovy je ze dvora.

Architekt

Architekt funkcionalistické budovy Václav Kolátor se narodil 15. března 1899, zemřel 27. listopadu 1945 ve Vršovicích. Vystudoval České vysoké učení technické a pom ukončení studií se spojil s Vladimírem Frýdou. Společně se pak hlásili do řady architektonických soutěží. Z jeho díla je třeba připomenout pozoruhodné koupaliště na Barrandově v Hlubočepích, které bylo postaveno v letech 1929 a 1930 jako první české umělé koupaliště. Je autorem i městského dívčího reálného gymnázia ve Vladislavově ulici č.p. 47 a 47/5 a7 na Novém Městě pražském.