Vznik Sokola pražského

Budova Sokola pražského

Místo: Žitná 42/1438, Nové Město

Datum: 16. února 1862

Adresa
Žitná 42/1438, Nové Město
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 37.6104" N, 14° 25' 42.1608" E
Sdílet
Budova Sokola pražského

Vznik Sokola pražského

První český tělocvičný spolek byl založen v roce 1862 díky entuziasmu několika vlastenců jako Tělocvičná jednota Pražská. Jejím působištěm se posléze stala budova na rohu dnešních ulic Sokolské a Žitné. V roce 1864 byla jednota přejmenována na Sokol Pražský.

Po pádu Bachova absolutismu a uvolnění poměrů v Rakousko-Uhersku vznikla v monarchii nová ústava, která umožňovala sdružování do nejrůznějších spolků. Kromě pěveckých spolků či Umělecké besedy se také dařilo různým tělocvičným jednotám. Toho využil Miroslav Tyrš. Založení Tělocvičné jednoty Pražské předcházely dlouhé rozhovory obou protagonistů Tyrše a Fügnera, nejprve v myslivně v křivoklátských lesích, kde se seznámili, a potom ve Fügnerově bytě v Praze. Tyrš a Fügner jako zastánci demokracie a svobody kritizovali národnostní útlak a byli přesvědčeni, že organizovaná tělovýchova umožní fyzické a duševní zotavení českého národa a může také zmobilizovat široké vrstvy lidí do národního hnutí.

PhDr. Miroslav Tyrš (1832–1884) býval od dětství často nemocen, proto na radu lékaře začal pravidelně cvičit a chodil do ústavu Jana Malypetra v Panské ulici. Ovlivnil ho také revoluční rok 1848, kdy se rozhodl přestoupit na vlastenecky orientované akademické gymnázium. Po jeho absolvování studoval filozofii. V roce 1855 si našel práci jakožto vychovatel a ve svém volnu pracoval na českém tělocvičném názvosloví. V roce 1861 se odstěhoval do Prahy, kde se mimo jiné živil jako cvičitel soukromého tělocvičného ústavu.

Tyrš oslovil české cvičence a pozval je a další příznivce do Malypetrova ústavu na ustavující valnou hromadu, která se konala 16. února 1862. Tento den se považuje za vznik Sokola. Setkání bylo přítomno 75 členů.

Po založení Sokola Pražského byl Tyrš v letech 1862–1864 prvním tělovýchovným placeným náčelníkem. Hned po vzniku byly přijaty první stanovy spolku, které navrhoval společně s Juliem Grégrem. V roce 1863 chtěl svolat všechny cvičitele a vytvořit Sbor pro vzájemnost československých spolků tělocvičných. Tehdejší rakouské úřady mu to však nepovolily a dokonce byl vyslýchán. Potom navrhnul uspořádat r. 1866 první sokolský slet, ale ani to nebylo povoleno.

Jindřich Fügner (1822–1865) se narodil do rodiny obchodníka a vlastence a dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Nejprve studoval na gymnáziu, ale ze školy musel odejít pro svobodomyslné jednání. V době, kdy se již sám věnoval obchodu a byl zámožný, se nadále soukromě vzdělával, cestoval, studoval dějiny včetně antiky, uměl několik cizích jazyků a věnoval se hudbě a sportu. Po roce 1848 se díky svým demokratickým názorům a kvůli nesouhlasu s Bachovským absolutismem dostal do vlasteneckých kruhů a začal spolupracovat s Miroslavem Tyršem. Oba se velmi sblížili, vzniklo mezi nimi hluboké přátelství a Fügner se tak stal jedním z nejdůležitějších zakladatelů Sokola Pražského. Byl jeho mecenášem a schopným organizátorem.

Stal se prvním starostou Sokola, navrhnul tykání mezi členy a oslovení bratře a první sokolský stejnokroj, což byla nejdříve především červená garibaldiovská košile, pak i čapka se sokolím pérem a vysoké holínky. Na kroji s ním spolupracoval J. Musil a Josef Mánes, který pro Sokol namaloval také hedvábný prapor. Stejnokroj byl potom dotvářen po dobu několika let. Nejprve se cvičilo v Malypetrově ústavu, v sále U Apolla v Ječné ulici a v konviktu v Bartolomějské ulici.

První sokolovna byla postavena na Novém Městě na rohu tehdejší Hradební ulice, nyní Sokolská 43/1437 a Žitná 42/1438. Pozemek se zahradou, uvolněný po zbouraných hradbách, zakoupil J. Fügner. Práce na stavbě začaly 3. července 1863 a poprvé se zde cvičilo již v prosinci. Objekt se později postupně přistavoval a upravoval, např. r. 1912 a 1937, kdy byla přistavěna v Žitné ulici obytná budova. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2006.

Kromě cvičení prostných, pořadových a na nářadí se již trénoval šerm, zápas, vzpírání, vrh břemenem, atletika apod. Sportovalo se i venku, většina jednot pěstovala plavání, veslování, bruslení, dokonce podle možností jezdectví a především se pořádaly časté výlety. První dva výlety uspořádala Tělocvičná jednota Pražská již na jaře v roce 1862, a to na Říp a na Závist u Zbraslavi. V roce 1865 byly v Praze 2 uspořádány první Šibřinky, první slet pod názvem Jubilejní slavnost Sokola Pražského se konal v roce 1882.

Dne 28. listopadu 1869 byl při Sokole Pražském ustaven další spolek, tentokrát ženský, pod názvem Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. První předsedkyní byla zvolena Žofie Podlipská. Ve výboru působila Kateřina Fügnerová, manželka starosty. První cvičitelkou se stala Klementina Hanušová.

Mezi další zakladatele, sympatizanty či členy výboru Sokola Pražského patřili bratři Emanuel Grégr, lékař, právník Julius Grégr, Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf Skuherský, František Písařovic, Josef Barák, který navrhl pozdrav „Nazdar!“, Vojta Náprstek, Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně a skupina cvičenců z pražské Schmidtovy tělocvičny. Ve stejném roce 1862 bylo po pražském vzoru založeno v Čechách a na Moravě dalších sedm sokolských jednot.

Na budově v Žitné ulici jsou umístěny dvě pamětní desky J. Fügnera a M. Tyrše.

Místo: Žitná 42/1438, Nové Město

Datum: 16. února 1862

Adresa
Žitná 42/1438, Nové Město
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 37.6104" N, 14° 25' 42.1608" E
Galerie: 
Budova Sokola
detail budovy
detail budovy
Datum poslední aktualizace: 7.12.2018 14:56