Josef Barák (Nové Město)

Josef Barák studoval u piaristů na Karlově univerzitě v Praze. Od mládí byl vynikajícím řečníkem a věnoval se osvětě. V roce 1857 vydal svou první báseň a hned se zařadil k mladé literární generaci májovců. Byl redaktorem Prager Morgenpost a později českých periodik Čas a Hlas.

V roce 1858 vydali májovci almanach Máj, který redigoval mladý J. Barák, protože jeho hlavním protagonistům J. Nerudovi a V. Hálkovi ještě nebylo potřebných 24 let. Tehdy se začal rozvíjet český národní život, jehož se Barák velmi aktivně účastnil a mnohé akce organizoval. Patřil mezi zakladatele Sokola a Umělecké besedy, pořádal besedy a přednášky.

Po revolučním roce 1848 si začal všímat osudů dělníků a na nejrůznějších akcích pro ně požadoval lepší podmínky a rovnoprávnost v politice. Měl demokratické smýšlení. V letech 1867–1873 řídil a vydával časopis Svoboda. V roce 1871 se stal redaktorem Dělnických listů, ale měl rozpory s ostatními kolegy týkající se hlavně otázky národnostní, proto již po roce z místa odešel. Poté byl odpovědným redaktorem Národních listů, které byly tehdy nejprodávanějším tiskem, jenž ovlivňoval veřejné mínění.

Pro svůj politický postoj byl často vyhledáván policií, vyslýchán, i souzen. Ve své době to byla velmi známá a oblíbená osobnost. Dnes je téměř zapomenuta, ale připomíná ji pamětní deska ve Spálené ulici 75/16.

J. Barák je pochován na Olšanských hřbitovech, na čtvrtém hřbitově mezi hroby těch slavných zemřelých, kteří tvořili naše dějiny. Nápadný vysoký pomník na hrobě tvoří kovová busta, pod níž je na stupňovitém podstavci i postava dělníka a studenta. Vytvořil ho sochař Josef Strachovský.