Prof. RNDr. Jaromír Korčák, Drsc.

Jaromír Korčák byl synem řídícího učitele na venkovské škole, dětství prožil na Svitavsku. Studoval gymnázium, poté přírodopis a zeměpis na Univerzitě Karlově. Studoval také diplomacii. Po ukončení studií pracoval ve Státním úřadu statistickém jako vrchní ministerský komisař. Zde ho ovlivnil zakladatel československé demografie Antonín Boháč a fyzik Václav Láska.

Měl syna Pavla Korčáka, jenž se stal architektem, dceru Olgu (Bašeovou), která je rovněž architektkou. Jeho bratr Rostislav byl český novinář a publicista, za války byl redaktorem ilegálního protinacistického časopisu Český kurýr. Prasynovcem Jaromíra Korčáka byl překladatel a básník Vladimír Korčák, praneteří je spisovatelka a někdejší herečka Jiřina Korčáková.

V roce 1946 byl Jaromír Korčák jmenován profesorem na Vysoké škole sociální a politické a o dva roky později získal titul docenta demografie na Přírodovědecké fakultě UK; v roce 1951 byl jmenován profesorem geografie. Do roku 1960 pak byl vedoucím nové katedry ekonomické a regionální geografie a založil zde výzkum a výuku nového oboru – sociálněekonomické geografie. Podle něj vznikla albertovská škola geografie, v níž vychoval řadu dalších současných českých a slovenských humánních geografů a demografů. V roce 1966 musel odejít do penze, vědě se však věnoval i v dalších letech až do konce života. Dožil se 94 let.

Již před druhou světovou válkou propagoval užití matematiky v geografické analýze. Vždy zdůrazňoval vliv geografického prostředí na populaci, zabýval se demografickou analýzou a syntézou. Obohatil teorii regionální geografie znázorněním, že kausální vztahy nejsou jen lineární, ale zároveň i plošné. Je autorem pojmu „Kmenová oblast“. Byl po něm pojmenován tzv. Korčákův zákon (angl. Korcak´s law).

J. Korčák působil v několika vědeckých společnostech, v letech 1961–1962 byl místopředsedou Československé společnosti zemědělské a poté do roku 1969 jejím předsedou. Napsal mnoho učebnic a vědeckých pojednání (např. Vylidňování Jižních Čech, r. 1929; Studie o teorii národnosti, r. 1931; Geografie obyvatelstva ve statistické syntéze, r. 1973), publikoval v odborných časopisech.

Na Albertově v areálu studentského komplexu budov se nachází Korčákova ulice. Byla vybudována zároveň s ostatními zdejšími objekty a byla bezejmenná, je velmi krátká. Svůj název získala až v roce 2009.