Jaroslav Foglar
Věděli jste?
Narození
6.7.1907
Úmrtí
23.1.1999
Katastrální území
Sdílet
Jaroslav Foglar

Jaroslav Foglar

Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 v Praze, zemřel 23. ledna 1999 v Praze.

Spisovatel, redaktor časopisů pro děti, skautský vedoucí.

Jaroslav Foglar se narodil v domě v Benátské ul. (je zde pamětní deska).  Brzy po narození Jaroslava se jeho rodina odstěhovala do Předlic u Ústí nad Labem a potom do Poděbrad, kde zemřel jeho otec. Od Foglarových čtyř let žil jen s matkou a starším bratrem. Od r. 1914 bydleli v Praze na Korunní třídě. Také zde jde je jeho pamětní deska. V roce 1920 Jaroslav vstoupil do skautského oddílu. Stal se legendárním členem oddílu Dvojka, která od roku 1913 funguje dosud. Dostal přezdívku Jestřáb a později oddíl vedl 60 let, do roku 1987. Zařadil se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě. Již v roce 1925 vedl tábor, při němž poprvé zavítal do Sluneční zátoky u řeky Sázavy.

Studoval obchodní školu, poté nastoupil jako fakturant ve velkoobchodě s papírem. Záhy začal literárně tvořit, roku 1923 napsal povídku Vítězství, v roce 1934 vyhrál soutěž o nejlepší knihu pro mládež s titulem Modrý život Jiřího Dražana, která pak vyšla pod názvem Přístav volá. Rok na to začal psát do časopisu Mladý hlasatel, později v redakci pracoval v propagačním oddělení.

Za války v roce 1944 vtrhla kontrola na chlapecký tábor a uzavřela ho, před zatčením vedoucího Foglara zachránil patrně Vl. Vojtěchovský, který v Kuratoriu likvidoval mnohá další udání a sám byl později popraven. Po válce pracoval J. Foglar jako vychovatel učňů a studentů středních škol a v tomto období také spolupracoval s StB. Krycí jméno měl Šípek. Proto mohl dál vést svůj skautský oddíl, ale pod hlavičkou turistického oddílu. V roce 1956 však tato spolupráce skončila. Foglar se ke svým stykům se Státní bezpečností po roce 1989 přiznal jako jeden z mála ještě před vydáním porevolučních seznamů agentů. Na přetřes často přicházela otázka jeho sexuální orientace, především kvůli celoživotnímu působení mezi chlapci, a také staromládenecký život jen s matkou. Jinými skupinami však byly tyto zprávy zase častokrát vyvraceny.

Foglar napsal mnoho knih pro mládež, z nichž byly některé vydané vícekrát. Nejoblíbenějšími byly a jsou tituly Hoši od Bobří řeky (1937), Chata v Jezerní kotlině (1939), Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947), Tajemná Řásnovka (1965), Kronika Ztracené stopy (1967), Tajemství Velkého Vonta (1992), Jestřábe, vypravuj (1990) nebo autobiografie Život v poklusu (1989–1990). Posledním románem je Modrá rokle (1994).

K nesmrtelným dílům patří komiksový seriál Rychlé šípy (1938). Další kreslené seriály: Svorní Gambusíni, K pramenům neznámé řeky, Kulišáci. Po válce redigoval časopisy Junák a Vpřed a spolupracoval s redakcí ABC. Na jeho náměty byly napsány dvě divadelní hry, některé romány byly zfilmovány. Díla Když Duben přichází a Stínadla se bouří byly uvedeny také jako rozhlasové seriály. Významná byla spolupráce s Kájou Saudkem na vzniku mnoha komiksů.

Od roku 1995 pobýval J. Foglar dlouhodobě v nemocnici, přesto ještě občasně jezdil na besedy se čtenáři. Zemřel v Thomayerově nemocnici v Praze. Dne 28. října 2017 obdržel státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy in memoriam. Je pochován na Vinohradském hřbitově.

-------------

Skautská nadace Jaroslava Foglara a Městská část Praha 2 v pondělí 10. září 2018 slavnostně pokřtili ručně vyřezávané dubové lavičky Jaroslava Foglara, umístěné v parcích Prahy 2, v nichž vznikaly knihy Hoši od Bobří řeky (Riegrovy sady)  a Chata v Jezerní kotlině (Havlíčkovy sady).

Věděli jste?
Narození
6.7.1907
Úmrtí
23.1.1999
Katastrální území
Datum poslední aktualizace: 8.7.2019 23:16
Datum vytvoření: 20.7.2018 16:41