Jan Otto, Vyšehradský hřbitov, hrob 14-49 (Vyšehrad)

Hrob Jana Otta

Jan Otto se narodil 8. listopadu 1841 v Přibyslavi, zemřel 29. května 1916 v Praze.

Český známý nakladatel a vydavatel, člen mnoha spolků.

Jan Otto se jako vyučený knihkupec dostal do tiskárny bratří Grégrů, kde pracoval nejprve jako účetní a disponent. Po čase od svého tchána koupil tiskárnu na Václavském náměstí, osamostatnil se a roku 1871 založil vlastní vydavatelství. Byl velmi pracovitý a ctižádostivý a vypracoval se v uznávaného nakladatele. Mezi nejznámější počin patří vydávání periodik Zlatá Praha či Světozor. Jeho Ottův slovník naučný je největší tištěnou českou všeobecnou encyklopedií. V roce 1899 založil společně s dalšími nakladateli Jos. R. Vilímkem, F. Topičem a J. Vilímkem Českou grafickou unii a stal se jejím předsedou. Ottův velký vydavatelský podnik sídlil na Karlově náměstí č.p. 534 v Domě U Žateckých.

Jan Otto odpočívá v hrobce č. 49 na 14. hřbitovním oddělení, tedy v arkádách, severně od kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradském hřbitově. Portrétní bronzovou bustu vytvořil Josef Václav Myslbek (patrně již v roce 1913). Na bronzovém podstavci je nápis: „Vydavatel českých knih, člen panské sněmovny, president Živnostenské banky.“ Vysoký čtverhranný sokl i zadní deska velké hrobky je z mramoru. Nad deskou je nahoře připevněn bronzový kříž.

Významný český sochař Josef Václav Myslbek se narodil 20. června 1848 v Praze na Novém Městě, zemřel 2. června 1922 v Praze na Starém Městě. Byl představitelem monumentálního realismu a zakladatelem moderního českého sochařství. Vliv na něj měl malíř Josef Mánes nebo arch. Antonín Wiehl.

Pracoval v dílně u sochaře Václava Levého, studoval pražskou Akademii výtvarných umění a v roce 1873 si otevřel vlastní ateliér. Stal se profesorem na UMPRUM a jeho žáky byli později slavní umělci, např. Otakar Švec, Herbert Masaryk, Bohumil Kafka, Jan Štursa a další. Kromě proslulé monumentální sochy sv. Václava na Václavském náměstí, čtyř sousoší ve Vyšehradských sadech ( Lumír a Píseň, Přemysl a Libuše, Záboj a Slavoj , Ctirad a Šárk a) nebo sochy Františka L. Riegra v Riegrových sadech vytvořil řadu dalších pomníků, náhrobků a pamětních desek. Pro Fr. L. Riegra vytvořil ještě portrétní bustu na tomto hřbitově. Jeho dílem je také sochařská výzdoba průčelí chrámu sv. Ludmily na náměstí Míru. Josef Václav Myslbek je také pohřben na Vyšehradě, a to přímo v hrobce Slavín.