Josef Václav Myslbek: Madona orodující, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 5-51 (Vyšehrad)

Vincenc Maixner studoval v letech 1904-1907 skladbu na pražské konzervatoři u Karla Steckera a v letech 1908-1909 na mistrovské škole u Vítězslava Nováka. Poté, co jej angažoval Kovařovic jako korepetitora a dirigenta do Národního divadla, se uplatnil tento jemný hudebník jako citlivý a přesný dirigent moderního Novákova repertoáru. V Národním divadle setrval až do roku 1938, kdy odešel do důchodu. Vedle drobnějších skladeb napsal operu Pentesilea, jejíhož provedení se však nedočkal. Náhle zemřel během návratu z letoviska do Prahy. Jeho manželka Sylva byla dcera architekta J. P. Šebka, který je v tomto hrobě též pochován.

Josef Václav Myslbek (1848–1922) patřil ke generaci tvůrců Národního divadla a patřil mezi umělce monumentálního realismu. Každému z jeho děl předcházely důkladné studie, stovky náčrtů a modelů. Myslbek se stal zakladatelem novodobého českého sochařství. Vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění a ovlivnil několik generací českých sochařů.

Vytvořil desítky soch a pomníků. V Praze 2 je jeho dílem bronzový pomník Františka Ladislava Riegera stojící u křižovatky ulic Italské a Na Smetance, na jihozápadní straně Riegrových sadů. Dále jsou od něj v Praze 2 sousoší na Vyšehradě – Lumír a Píseň, Přemysl a Libuše, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka, která původně stála na předpolí Palackého mostu. Je autorem několika náhrobků a bust, například nakladatele Jana Otto na Vyšehradském hřbitově.

J. V. Myslbek je pochován na Vyšehradském hřbitově, v hrobce Slavín.