František Ladislav Rieger, Riegrovy sady (Vinohrady)

František Ladislav Rieger studoval v Klementinu, kde ho učil mj. Josef Jungmann, který na něj měl velký vliv. Rieger mu pomáhal s vytvořením slovníku českého jazyka. Později se stýkal s vlastenci (J. K. Tylem, K. H. Máchou...), v revolučním roce 1848 se zapojil do politiky. Byl dlouholetým spolupracovníkem Františka Palackého a oženil se s jeho dcerou Marií. Nejprve byl zastáncem politiky pasivní rezistence českých politiků ve snaze docílit ústupků od vídeňské vlády. Od roku 1861 významně spolupracoval se státoprávní českou šlechtou; v roce 1897 byl sám do šlechtického stavu povýšen a působil jako velkostatkář. V roce 1890 patřil mezi stoupence česko-německých usmiřovacích rozhovorů a věřil v jejich prospěšnost. Téměř čtyřicet let byl čelním představitelem strany staročechů, která až do r. 1891 byla vedoucí českou stranou. V tomto roce ustoupil z politické scény.

Bronzový pomník je umístěn u křižovatky ulic Italské a Na Smetance, na jihozápadní straně Riegrových sadů. Je umístěn na hrubém žulovém podstavci ve výšce čtyř metrů. Postava F. L. Riegra stojí v řečnickém postoji.

Toto heslo se nachází na herní trase Riegrovy sady v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Pomník vytvořil Josef Václav Myslbek v letech 1913–1914 na náklady Vinohradské záložny a díky péči tehdejšího starosty Aloise Bureše. Sochař se s politikem znal a hned po jeho úmrtí a objednání zakázky si vyžádal od Riegrovy dcery části oděvů a fotografii, aby dosáhl věrné podoby. První skica byla hotová za několik měsíců a byla tak přesná, že sklidila obdiv pozůstalých a ti si ji ponechali. Myslbek však chtěl vytvořit sochu nikoli starce, ale muže v plné síle, proto navrhnul další podobu, ale až jeho třetí skica, hotová v roce 1913, byla tou pravou. Navrhnul také nejbližší okolí a parkovou úpravu. Sochu do bronzu odlil mistr V. Mašek z Karlína, což je napsáno na rubové straně znaku u Riegrovy levé nohy. Na lícové straně je jeho tradiční heslo: „Nedejme se!“. Pomník byl odhalen v dubnu 1915. V roce 2004 byl restaurován.

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 až 2. června 1922) byl nejvýznačnější český sochař přelomu 19. a 20 století. Patřil ke generaci tvůrců Národního divadla a zařadil se mezi umělce monumentálního realismu. Každému z jeho děl předcházely důkladné studie, stovky náčrtů a modelů. Myslbek se stal zakladatelem novodobého českého sochařství. Vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění a ovlivnil několik generací českých sochařů. K jeho nejznámějším dílům patří jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí, nebo např. sousoší na Vyšehradě – Lumír a Píseň, Přemysl a Libuše, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka, která původně stála na předpolí Palackého mostu. Myslbek je pochován na Vyšehradském hřbitově.