Jan Otto (Nové Město)

Jan Otto se narodil 8. listopadu 1841 v Přibyslavi na dnešním Bechyňově náměstí, v rodině vojenského ošetřovatele. Měl čtyři mladší sourozence. Do školy chodil v Přibyslavi. Rodina nebyla bohatá a rodiče nemohli synovi platit studie, proto se přestěhoval do Prahy a vyučil se knihkupcem. Ve svých 21 letech začal pracovat jako účetní a disponent v Pražské akciové tiskárně bratří Grégrů v Opletalově ulici. Ještě předtím ho velmi oslovil knihtisk.

Dostal se mezi pražské měšťany a zajímal se o dění v české společnosti. V roce 1869 si vzal za ženu Miladu Pospíšilovou, dceru tiskaře a nakladatele Jaroslava Pospíšila. Díky velkému věnu a především díky Ottově píli se brzy osamostatnil. Měli spolu sedm dětí, dva chlapci však zemřeli brzy po narození. Jan Otto brzy ovdověl, v roce 1890 zemřela žena Milada.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, květen 2021

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Jan Otto nejprve odkoupil od svého tchána tiskárnu na Václavském náměstí a pak v roce 1871 založil svůj vydavatelský dům. Díky zkušenostem s vydáváním i s tiskárenským provozem a vlastní pracovitosti a ctižádosti se mu vedlo dobře. Dobrým počinem bylo to, že vložil své úspory a peněžní výnosy z podnikání v Grégrově vydavatelství do své nové firmy a založil i knihkupectví. V roce 1879 se přestěhoval do Jungmannovy ulice. Založil nové knižní edice s jasným cílem, pobavit i vzdělávat českou společnost. Byla to ediční řada Osvěta lidu (nebo Matice lidu) a Laciná knihovna národní. Nejznámější jsou jeho časopisy Zlatá Praha, Světozor, humoristický Paleček nebo dílo Ottův slovník naučný, což je největší česká tištěná encyklopedie. Mezi další známá díla, které vydal, patří například ještě Bréhmův Život zvířat a rozsáhlý cyklus Čechy.

Vzhledem k úspěchům podniku a jeho rozšiřování se v roce 1883 přestěhoval na Karlovo náměstí č.p. 534/II. Je to známý Dům U Žateckých, západní křídlo budovy na Karlově náměstí 34. V roce 1891 už zaměstnával 150 lidí. Ve své firmě působil 45 let a za tu dobu vydal asi 5000 publikací. V roce 1899 prodal tiskárnu České grafické společnosti a dál působil jako nakladatel.

Angažoval se také společensky, především v mnoha českých spolcích, jako byl např. Hlahol, Sokol, Hospodářský klub pro království české nebo Sbor pro zřízení Národního divadla. Byl členem např. První občanské záložny, vedení Živnostenské banky nebo Pojišťovny Praha. V roce 1912 byl jmenován císařským radou a členem panské sněmovny. Za svůj život obdržel i několik vyznamenání – rytíř řádu Františka Josefa za účast na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891 nebo řád Železné koruny v roce 1898..

Jan Otto sice pracoval téměř až do své smrti, ale na počátku 20. století podnik neměl plnohodnotného nástupce a byl zatížen rodinnými rozepřemi. To mu dělalo velké starosti. Jan Otto zemřel v rodinné vile na Zbraslavi dne 29. května 1916. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v hrobě 14-49. Náhrobní bustu Jana Otto vytvoiřil J. V. Myslbek. Po jeho smrti v roce 1916 se firma neuměla přizpůsobit nové poválečné době a ve třicátých letech rozprodala majetek. V padesátých letech bylo vydavatelství jako soukromý podnik zcela zrušeno.   

Od druhé poloviny devadesátých let 20. století na Ottův odkaz navazuje současné Ottovo nakladatelství a rozvíjí původní encyklopedickou literaturu. Vydává i jiná díla. Své sídlo má zhruba 900 m od hranice s městskou částí Praha 2, v Křišťanově ulici 3 na Žižkově.