František Křižík

František Křižík pocházel z velmi chudých poměrů a na studiích se udržel jen za cenu nejtěžších obětí. Nesložil ani maturitu, neboť neměl peníze na povinnou taxu. Naštěstí jeho talentu důvěřoval osvícený profesor Václav Zenger a přijal jej na techniku i bez maturity.

První vynález učinil Křižík už jako železniční úředník při telegrafní službě. Rychle následovaly další objevy a Křižík se začal stávat známým.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, červenec 2022

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Skutečný úspěch a věhlas mu přinesl patent na podstatné zdokonalení obloukových lamp, oceněný na elektrotechnické výstavě v Paříži roku 1881 první cenou.  Nelze opomenout jeho zásluhy na elektrickém osvětlení Národního divadla, ale skutečnou popularitu mu přinesla až Jubilejní výstava 1891. Provedl celé osvětlení, slavnou světelnou fontánu a pro návštěvníky vybudoval první pražskou elektrickou pouliční dráhu od pohyblivých schodů na Letné k Výstavišti. V Čechách zřídil řadu elektráren a vybudoval slavný elektrotechnický závod.

„Český Edison“ jak byl František Křižík nazýván, stál u zrodu první obecní tramvaje u nás, Městské elektrické dráhy Královských Vinohrad. Povolení k jejímu zřízení získal dříve než vinohradská obec nebo Praha, avšak toto povolení postoupil zdarma Vinohradům. Samotné stavby se pak ujal Křižíkův elektrotechnický závod.

Pravidelný provoz na lince mezi Státní operou (Německým divadlem), náměstím Míru (tehdy Purkyňovým) a Florou byl zahájen 25. června 1897. Stavební délka dráhy činila 3315 m. Trať byla dvoukolejná a stanice byly označeny sloupky, které údajně dodnes slouží na nejstarší části Vinohradských hřbitovů k označení jednotlivých oddělení. Proud dodávala vlastní městská elektrárna postavená v roce 1896 v objektu vinohradské vodárny. Malá vozovna o pěti kolejích a s administrativní budovou byla vybudována u Orionky.

Se jménem Františka Křižíka je spjata i další významná stavba na území Prahy 2, a to elektrizace pražského železničního uzlu. Sdružení firem Českomoravské elektrotechnické závody Fr. Křižík a Brown-Boveri Baden provedlo elektrizaci úseku Wilsonovo nádraží – Hrabovka; trať z  Wilsonova nádraží v tunelu vedeném pod Londýnskou ulicí do Vršovic a do nádraží Vyšehrad pak elektrizovaly Škodovy závody. František Křižík provedl za účasti ministra železnic dra. Jana Říhy dne 12. srpna 1926 slavnostní výkop prvního stožáru. Na místo výkopu dojel zvláštním vlakem taženým akumulátorovou lokomotivou. Elektrický provoz byl na Wilsonově nádraží zahájen 23. dubna 1928.

Za svou činnost obdržel František Křižík mnoho řádů a vyznamenání. V roce 1883 mu byl udělen Řád Františka Josefa, roku 1891 Řád železné koruny, v roce 1905 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny a o rok později obdržel čestný doktorát technických věd. František Křižík je pochován na Vyšehradském hřbitově mezi českými velikány v hrobce Slavín.