Vycházka - Nové Město (1) (Nové Město)
První procházku po Novém Městě, resp. jeho části spadající do dnešní Prahy 2, zahájíme na Karlově náměstí. Nové Město pražské je čtvrtým a posledním pražským městem, kterým skončil středověký vývoj Prahy. Město bylo založeno v roce 1348 Karlem IV. tak neuvěřitelně velkoryse, že k plné zástavbě jeho teritoria došlo až v 19. století. Dodnes zůstala zachována jeho uliční síť, která navazovala na tři rozsáhlé plochy hlavních tržišť.
ÚVOD:
Začneme několika obecnými informacemi. Založení Karlem IV. jsme uvedli již v perexu. Dosud nevyřešenou záhadou však zůstává otázka lokátora (či urbanisty) Nového Města. V poslední době se odborníci přiklánějí k názoru, že by se mohlo jednat o stavitele katedrály Matyáše z Arrasu. Významná v tomto kontextu je zejména poloha zdejšího nejdůležitějšího chrámu – kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého na Karlově – na nejvyšším bodě města. Kostel zasvěcený Karlu Velikému, tvůrci Svaté říše římské, tvoří jakousi protiváhu katedrále jakožto symbolu církevní moci.
Nové Město bylo založeno na ploše 360 ha v místech, která obloukem uzavírají Staré Město. Do hradeb se dostaly starší osady – hlavně Podskalí, Opatovice, Rybník, Petrská čtvrť atd., které postupně srůstaly s městem.
Karel IV. jako král a později i císař Svaté říše římské chtěl ze svého sídelního města vybudovat centrum říše – jakýsi symbolický Jeruzalém. Proto právě do Nového Města přivedl různé – i méně obvyklé – církevní řády, jako např. slovanské benediktiny.
Dále viz ZASTÁVKY
Zastávka 1: Karlovo náměstí
Nejrozlehlejším náměstím Nového Města je Karlovo náměstí, původně Dobytčí trh. Vzrostlý park na jeho ploše nám neumožňuje celý prostor přehlédnout. Abychom si uvědomili, že se jedná o jedno z největších evropských náměstí (80.500 m2), musíme se na něj podívat shora z věže radnice. Novoměstská radnice se začala stavět v 70. letech 14. století, tedy v době, kdy už bylo zřejmé, že původní panovníkův záměr spojit obě pravobřežní města neuspěl. Podstatná část gotické budovy zůstala zachována i pod pozdější renesanční přestavbou.
Nové Město bylo již od svého vzniku odlišné od Starého Města – bydleli zde hlavně čeští řemeslníci, na které dopadly problémy konce 14. století daleko tíživěji než na – převážně německé – patricije Starého Města. Proto právě v tomto pražském městě došlo k výbuchu nespokojenosti, kterým začalo husitské hnutí. V roce 1419 byli z oken zdejší radnice vyházeni konšelé – první pražská defenestrace.
Po spojení pražských měst za vlády Josefa II. v roce 1784 fungovala novoměstská radnice jako součást vedlejší soudní budovy a v 19. století tu bylo dokonce i vězení. Po nedávné nákladné rekonstrukci slouží bývalá radnice kulturním účelům, konají se tu výstavy, koncerty i různé festivaly.
Dnešní vzhled náměstí je výsledkem parkové úpravy zahradního architekta Františka Thomayera z 80. let 19. Století. Ve zdejším parku soustředěn největší počet pomníků na jednom místě v Praze. Jsou to sochy a pomníky významných osobností vědy a kultury (celkem 6). Na náměstí se původně konaly dobytčí trhy a odtud mělo náměstí i svůj původní název. Udivující je nejenom obrovská rozloha tržiště, ale další zajímavá skutečnost. Dávný urbanista tu zajímavým způsobem vyřešil odvětrávání prostoru dvěma širokými ulicemi postavenými ve směru převládajícího proudění vzduchu. Tyto ulice – Ječná a Žitná mají tedy doposud středověkou šíři!
Uprostřed Karlova náměstí na východní straně se nachází kostel sv. Ignáce (viz stavby) s bývalou novoměstskou jezuitskou kolejí. Kostel je barokní z 2. poloviny 17. století, ze stejné doby je i většina vnitřního vybavení. Autorem stavby je Carlo Lurago, který byl posléze pozván k výstavbě chrámu v Pasově. Vysoké průčelí se sochou sv. Ignáce, obklopenou svatozáří, je viditelné prakticky ze všech pražských vyhlídkových míst. Kostel by v roce 1866 jako jediný v Praze vrácen jezuitů po obnově jejich řádu (a znovu v roce 1990).
V prostoru před tímto kostelem byla od doby Karla IV. kaple Božího těla (viz stavby), v níž byly každoročně prezentovány říšské korunovační klenoty a důležité svátostiny. To souviselo s Karlovým projektem udělat z Prahy centrum Evropy. Kaple byla později několikrát přestavěna a stála tu až do konce 18. století.
Protější nárožní budova je novorenesanční novostavba z konce 19. století (viz stavby) architekta Ignáce Ullmanna (viz osobnosti). Byla vybudována pro účely bývalé České polytechniky – jedné z nejstarších škol tohoto typu v Evropě. Dnešní název školy je České vysoké učení technické. Historický význam školy je doložen i významnými osobnostmi, které na této školy působily. K nim patřil m. j. Christian Doppler (viz pamětní desky).
Zastávka 2: Resslova
Kolem budovy ČVUT se k Vltavě svažuje ulice Resslova (viz ulice). Uprostřed ní jsou na nárožích proti sobě dva chrámy. Je to jednak barokní kostel sv. Cyrila a Metoděje (původně Karla Boromejského, viz stavby) a druhý - podstatně starší - románský kostel sv. Václava. Součástí prvního z nich je také Památník hrdinů, který připomíná pohnutou dobu nacistické okupace a zejména atentát na Heydricha v roce 1942. Jeho aktéři se totiž ukrývali v kryptě tohoto pravoslavného kostela a zde nakonec i zahynuli. Nacisté rozpoutali v zemi teror, jemuž za oběť padlo obrovské množství lidí a byly vypáleny obce Lidice a Ležáky (viz heydrichiáda).
Protější kostel sv. Václava stojí na vysokém podstavci (viz stavby). To je původní terén zdejší osady Zderaz, která existovala už před vznikem Nového Města pražského. V blízkosti chrámu byl na konci 14. století Hrádek krále Václava IV. Později tu byl klášter, který po zrušení a přestavbě sloužil jako věznice. Býval tu také známý pramen, považovaný za léčivý, a proto u něj vznikly malé lázně. Právě v nich se konala památná schůze v roce 1848, kterou začíná pražská revoluce. Odtud vzešel její čelný orgán zv. Svatováclavský výbor (podle nedalekého kostela).
Zastávka 3: Hlávkova kolej
Současná úprava okolního terénu pochází z doby asanace na konci 19. století. Z téže doby je i budova Hlávkovy koleje na nároží Jenštejnské ulice vedle kostela sv. Václava. Studentem této koleje byl m. j. Jan Opletal, který zemřel na následky zranění při demonstraci proti německým okupantům. Jeho demonstrativní pohřeb dal fašistům impuls k uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 a perzekuci studentů i jejich profesorů (viz protinacistický odboj, pamětní desky, osobnosti).
Zastávka 4: Tančící dům, Jiráskovo náměstí
Domovní fronta Resslovy ulice zajímavou moderní dominantou. Tančící dům (Rašínovo nábřeží č. 80/č.p. 1981), dokončený v roce 1996 je dílem architektů Franka O. Gehryho a Vlada Miluniče. Nábřežní fasáda svými liniemi připomíná vlny v řece, silueta domu pak tančící pár – Ginger a Fred (viz stavby).
Na vedlejším náměstí je pomník Aloise Jiráska - českého spisovatele, který v jednom z domů na rohu ulice prožil větší část života (viz plastiky, osobnosti).
Zdejší vodárenská věž bývala součástí Šítkovských mlýnů, které byly z větší části zbořeny. Podobně jako další pražské vodárenské věže i tato vznikla již na konci 15. století, později byla několikrát přestavěna. Vedlejší funkcionalistická stavba výtvarného spolku Mánes stojí na místě někdejších mlýnů. Po jejich odbourání se věž naklonila o více než půl metru, takže mám v Praze i „šikmou věž“. Laguna nad jezem, kde v zimě voda zamrzala, bylo místo pražských ledařů. Ti zde vysekávali ledové bloky, které pak rozváželi po městě do pivovarů i domácností.
Zastávka 5: Štěpánská
Pokud půjdeme od Novoměstské radnice na druhou stranu do Štěpánské ulice, najdeme zde gotický farní kostel zasvěcený sv. Štěpánu (viz stavby). Kostel stojí přibližně uprostřed někdejší osady Rybník. Ta tu byla dávno před vznikem města a měla i svůj farní kostelík. Jak bylo v raném středověku obvyklé, jednalo se o rotundu, s původním zasvěcení sv. Štěpánovi. Po přenesení jména byla rotunda zasvěcena sv. Longinovi (viz stavby). Nachází se kousek za dnešním farním kostelem. Za kostelem však najdeme i pozůstatky někdejšího farního hřbitova se zvonicí. A nedaleko je i zčásti zachovaná budova zdejší farní školy.
Mimochodem - na území Prahy 2 se nacházejí dvě z tří dochovaných rotund ve vnitřní Praze – další stojí na Vyšehradě.
Katastrální území
Datum vytvoření: 3.1.2020 11:03
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba
