Novoměstská radnice, Karlovo náměstí čp. 1/23 (Nové Město)

Výstavba a přestavby radnice

• radnice 1377−1398 a 1411−1418 Martin Fryček a kameník Kříž;
• věž 1452−1456;
• raně renesanční přestavba pod vedením Benedikta Rieda 1520−1525;
• opravy věže a přestavba 1559−1561 Bonifác Wolmut, 1613, 1721−1725, 1772 (Jan Josef Wirch);
• klasicistní přestavba 1806−1811;
• 1903−1905 rekonstrukce původního stavu podle Kamila Hilberta a Antonína Wiehla;
• 1975−1994 generální rekonstrukce podle Josefa Hyzlera a Václava Girsy

Historie

Karel IV. v zakládací listině Nového Města pražského z 1. dubna 1347 přiřkl městu právo soudu, avšak s odvoláním ke Starému Městu. Až roku 1377 byla na Dobytčím trhu (dnes Karlovo náměstí) otevřena nová radnice, nynější východní křídlo, ke kterému bylo roku 1394 připojeno vězení. V křídle do náměstí s gotickou dvoulodní síní se v roce 1419 odehrála první pražská defenestrace katolických konšelů, která zahájila husitskou revoluci. V letech 1452 - 1456 byla postavenatéměř 70 metrů vysoká věž s kaplí. Za Ludvíka Jagellonského roku 1520 se přistoupilo k raně renesanční přestavbě pod vedením Benedikta Rieda.

V červenci 1559 radnice po úderu bleskem vyhořela, avšak hned roku 1561 věž renesančně přestavěna dvorním stavitelem Bonifácem Wolmutem. Po spojení čtyř pražských měst roku 1784 se správa města soustředila do Staroměstské radnice a do prostor Novoměstské radnice se přestěhoval trestní soud. Došlo rovněž ke klasicistní přestavbě. Po roce 1859 zakoupilo radnici Presidium zemského soudu.

Toto heslo se nachází na herní trase Proměny architektury v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Na odsouzení zde například čekal v letech 1694 -  1695 vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký - Kozina. Celopražskou pozornost si vysloužil proces s legendárním loupežníkem Václavem Babinským z roku 1839. Tzv. tiskové procesy z padesátých let 19. století přivedly do zdejšího vězení např. Josefa R. Vilímka, Vincence Vávru nebo Františka Bozděcha. V roce 1894 se zde konal politický proces s Omladinou, při kterém bylo odsouzeno přes 70 osob, mj. Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann. Mezi posledními vězněnými ve 20. století pak byla Milada Horáková

Po roce 1900 pak proběhla rekonstrukce do původní renesanční podoby pod vedením Antonína Wiehla a Kamila Hilberta. Roku 1922 na vrchol věže nová republika osadila českého dvouocasého lva na místo rakouské orlice. V letech 1913 a 1962 byla radnice prohlášena za národní kulturní památku. V sedmdesátých letech zdevastovaná radnice sloužila jako pracoviště dopravního inspektorátu, nádvoří využívala Městská správa Veřejné bezpečnosti jako parkoviště a opravnu služebních vozů.

Interiér

Na základě Stavebně historického průzkumu z let 1968−1975 kolektivu Dobroslava Líbala byla budova stavebně rehabilitována, interiér pod vedením architektů Josefa Hyzlera a Václava Girsy upraven pro potřeby Obvodního národního výboru Prahy 2: v gotickém Mázhausu, v Konšelském salonku s dřevěným malovaným stropem, ve Velkém sále s manýristickými freskami ze 16. století a v recepčních salóncích spojených s kavárnou se konaly svatební obřady a kulturní akce, 2. patro obsadily výstavní sály. Na průčelí je zachován zbytek řetězu, jímž se uzavíraly ulice, a zazděný tzv. pražský loket o délce 59 ,14 cm osazený roku 1760, sloužící ke kontrole měření.

Věž, dominanta Novoměstské radnice, byla dostavěna v roce 1456, je vysoká téměř 70 m a na ochoz vede 221 schodů. Od 15. století věž plnila funkci protipožární „strážnice“ pro Nové Město a později z ní hlásný vytruboval hodiny. Věž doznala stavebních úprav v letech 1520 – 1526 a následně 1559 – 1561, ochoz a střecha byly opakovaně opravovány po zasažení bleskem (poslední úpravy pocházejí z roku 1876).

Doporučujeme: Proměny Novoměstské radnice si můžete prohlédnout v článku ze série Historie v obrazech