Pivovar U Šerychů, Karlovo náměstí (Nové Město)

Český král a římský císař Karel IV. založil ke dni 8. března 1348 Nové Město pražské, jehož základní kámen byl položen 26. března 1348. Karel IV. ustanovil, aby „všichni měšťané, na kterýchžkolivěk nových nebo starých městištích by byli usedlí, rovnou svobodu měli pivo všelikého jména vařiti a pivovarů, sladoven a hvozdů používati.“ V témže duchu pak Václav IV. Novoměstským, jimž obyvatelé Starého Města bránili vařit pivo, potvrdil že „všickni usedlí obyvatelé“ v Novém Městě mají právo vařiti a užívati hvozdů, sladoven a pivovarů.  Výstavba města proběhla neuvěřitelně rychle, a to včetně hradeb a hradebních bran. Každý, kdo získal na Novém Městě pozemek, musel začít do jednoho měsíce se stavbou a do osmnácti měsíců ho dokončit tak, aby byl obyvatelný. Do roku 1355 bylo takto vystavěno na 650 domů. Urbanisticky bylo město velkoryse řešeno. Vždyť Karlovo náměstí, zvané dříve Dobytčí trh, je považováno za největší v Praze a jedno z největších v Evropě. S rozlohou 80 550 m² má téměř dvojnásobně velkou plochu než náměstí Václavské. A to v minulosti sahala severní hranice Karlova náměstí až do míst dnešní Lazarské ulice. Profesor František Ruth ve své Kronice královské Prahy a obcí sousedních z roku 1903 lokalizuje pivovar U Šerychů na Karlovo náměstí za Lazarskou uličku na místo části bývalé radnice (č. 2). V roce 1571 zde byl pivovar U 3 hvězd, který koupil od Jana Hvězdáře Václav Kyndule. Od jeho dědiců získali pivovarský dům starší cechu nákladníků a od nich v roce 1604 Melichar Šerý z Letovic. Ten tento dům se sladovnou v roce 1649 vyměnil s novoměstskou obcí za dům U Pekelských v  Žitné ulici.  Pivovar zůstal v majetku obce a později byl sloučen s parcelou Novoměstské radnice.

Vedle Karlova náměstí byla sladovnickou a pivovarskou ulici i Žitná, v níž se nacházelo mnoho pivovarů, sladoven a nákladnických domů. Je totiž zajímavé, že ve středověku se vaření piva neuznávalo za řemeslo, ale za obchod. Za řemeslo se považovalo sladovnictví. Ve starých knihách se ale i výroba piva nazývala sladovnictvím a do dnešních dob je vedoucí pivovaru nazýván sládkem.