František Thomayer (Nové Město)

František Josef Thomayer se narodil v Trhanově na Chodsku v rodině zámeckého zahradníka. Jeho starší bratr byl významný český lékař Josef Thomayer, druhý bratr Antonín se stal katolickým farářem a měl ještě dvě sestry.

František chodil do reálky v Domažlicích, poté se učil u svého otce zahradníkem. Studoval v Zemském pomologickém ústavu v Praze-Troji a další vzdělání a praktické vědomosti získal ve Frankfurtu nad Mohanem a ve Stuttgartu, kde pracoval v zásobní zahradě zámeckého parku, poté ještě ve Vídni, ve Francii a Belgii.

V roce 1884 se vrátil do Prahy a díky svým bohatým zkušenostem se mohl stát městským zahradníkem. Hned začal s četnými úpravami. Tehdy bylo v Praze 27 veřejných sadů, tři zásobní zahrady a školky a 32 zahrad u různých institucí a škol.

V Praze se zasloužil o parkovou úpravu Karlova náměstí, městského parku kolem Hlavního nádraží, Chotkových sadů (1887–1889), stromořadí na Václavském náměstí, parku kolem zámku v Libni (dnes Thomayerovy sady), zahrady u Strakovy akademie, podílel se na úpravě části Letenských sadů nebo na parkové úpravě pro Zemskou jubilejní výstavu v Královské oboře v roce 1891.

V roce 1894 vzhledem k soukromému podnikání z funkce ředitele pražských parků a zahrad odešel a s bratrem Josefem koupil pozemky v Říčanech. Poté projektoval řadu zámeckých, lázeňských a městských parků. Ve svých návrzích vždy provázal přírodní krajinářskou část parku s pravidelnými květinovými záhony. Často zakomponoval také vodní plochy s ostrůvky a mostečky.

Působil v mnoha městech naší republiky, například se staral o parky a zeleň v Nymburce, Chrudimi, Pardubicích, Hradci Králové, Mariánských Lázních, Kyjově , Přerově, v Hranicích na Moravě a na dalších místech. Navrhoval a upravoval zámecké parky a soukromé zahrady: lesopark u Kokořína, park u zámku Roztěž u Kutné Hory, v Sobotíně, Štiříně, Kunraticích, zámecký park v Loučné nad Desnou, soukromou zahradu u vily J. Bati ve Zlíně, park v Lázních Bohdaneč. V záložní zahradě a poté v Říčanech vyšlechtil mnoho nových odrůd stromů a květin. Byl členem mnoha spolků, publikoval v odborných časopisech, založil zahradnickou školu v Praze.

Fr. Thomayer byl však vážně nemocen a nemohl chodit, proto nakonec říčanský podnik předal příbuznému, Františku Šatrovi. Přestal vycházet a dlouhých zhruba 18 let trávil ve svém bytě v  Legerově ulici č. 84 v Praze 2. Přes nemilosrdný osud se zlatým písmem zapsal do dějin zahradní architektury u nás. Byl jedním z největších odborníků své doby.