Hlavní nádraží - historie v obrazech (Vinohrady)

Hlavní nádraží a jeho okolí prošlo od svého vzniku v roce 1871 řadou proměn. Měnilo se i jeho pojmenování. Z nádraží císaře Františka Josefa s neorenesanční budovou je dnes Hlavní nádraží, kterému vévodí secesní Fantova budova z roku 1909. Prohlédněte si historii tohoto místa zachycenou na obrázcích a v mapách.

Sdílet

Výstavbu nádraží si vyžádal rozvoj železniční dopravy a umožnilo ji císařské rozhonutí z r. 1866 o zbourání novoměstských hradeb. Bourání bylo zahájeno právě v oblasti pod Vítkovem. Hlavní nádraží bylo postaveno v letech 1869 – 1871. Výstavbě ustoupila i usedlost Sakrabonka (Neubergova), která se nacházela v místech kolejiště. Původní výpravní budova byla postavena podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia v novorenesančním slohu. Souběžně vznikla i první vinohradský tunel. Městský park i s jezírkem před nádražím  byl založen 1876 podle návrhu Františka Josefa Thomayera (od r. 1913 Vrchlického sady).

Provoz železniční dopravy narůstal a v r. 1892 došlo k rozšíření kolejiště. Z kapacitních důvodů došlo také k přestavbě nádraží v letech 1901 – 1909. V architektonické soutěži zvítězil secesní návrh Josefa Fanty. Na výzdobě budovy se podíleli další významní umělci té doby. Spolu s novou budovou byly vybudovány podchody. Kolejiště bylo v letech 1905–1906 zastřešeno dvoulodní ocelovou obloukovou halou, kterou navrhli Jaroslav Marjanko a Rudolf Kornfeld.

V roce 1928 byla zahájena elektrifikace tratí. V letech 1940–1944 byl vybudován druhý vinohradský tunel. Od roku 1958 je nádraží památkově chráněno (kulturní nemovitá památka). V souvislosti s výstavbou metra (1967 – 1974) a severojižní magistrály, která odřízla hlavní budovu od parku, byla postavena nová podzenmí odbavovací hala (1972 – 1979). V dalších letech byl vybudován třetí vinohradský tunel (1983 – 1989), proběhly další rekonstrukce a modernizace, včetně zprovoznění dalších tří nástupišť (1994), rekonstrukce haly (2006-2011) aj.

Historické fotografie: 
Hlavní průčelí nádraží Franze Josefa po dostavbě, kolem 1871, F. Fridrich, MMP

Hlavní průčelí nádraží Franze Josefa po dostavbě, kolem 1871

Budova postavená podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia v novorenesančním slohu.  Ještě před založením městkého sadu s jezírkem před nádražím, v prostoru zbořených hradeb.

Foto František Fridrich. Zdroj Muzeum hl. m. Prahy (MMP), inv.č. 90054. Publikováno v knize Kateřina Bečková, Zmizelá Praha - Nové Město.

Nádraží Franze Josefa, kolem 1871, foto J. N. Langhans, MMP

Nádraží Franze Josefa, kolem 1871

Budova postavená podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia v novorenesančním slohu. 

Foto J. N. Langhans. Zdroj Muzeum hl. m. Prahy (MMP), inv.č. H 156.640. Publikováno v knize Pavla Státníková, Vinohrady – dobrá čtvrť pro dobré bydlení.

Nádraží Franze Josefa před stavbou nové budovy, před 1901, pohlednice

Nádraží Franze Josefa před stavbou nové budovy, před 1901

Nádraží s kolejištěm před stavbou nové budovy. Pohled od Jungmannovy ulice (Vinohradské) nad ústím tunelu.

Zdroj: pohlednice (FH)

Stavba nové budovy, 1907, R.Bruner-Dvořák, Wikipedia

Stavba nové budovy, 1907

Výstavba nové budovy podle návrhu Josefa Fanty.

Foto R. Bruner-Dvořák. Zdroj Wikipedia, digitalniknihovna.cz, Český svět 8.11.1907

Nádraží Franze Josefa v době stavby nové budovy, kolem 1907, pohlednice

Nádraží Franze Josefa v době stavby nové budovy, kolem 1907

Nádraží v době stavby nové budovy, již se zastřešením kolejiště. Pohled od Jungmannovy ulice (Vinohradské).

Zdroj pohlednice (P2)

Nádraží Franze Josefa s novou budovou a zastřešením kolejiště, kolem 1912, MMP

Nádraží Franze Josefa s novou budovou a zastřešením kolejiště, kolem 1912

Nádraží od severu s novou budovou v pozadí a zastřešením kolejiště. Dopravu v místech dnešní magistrály (tehdy Sadová ulice, později Hooverova třída)  obstarávají stále ještě převážně bryčky.

Zdroj pohlednice (FH).

Wilsonovo nádraží, secesní Fantova budova, kolem 1925, MMP

Wilsonovo nádraží, secesní Fantova budova, kolem 1925

Wilsonovo nádraží s novou secesní budovou podle návrhu Josefa Fanty. Pohled z Hooverovy třídy se stanovištěm autodrožek a s kolejemi tramvajové linky č. 1.

Zdroj Muzeum hl. m. Prahy (MMP), inv.č. HNX 313. Publikováno v knize Pavla Státníková, Vinohrady – dobrá čtvrť pro dobré bydlení.

Wilsonovo nádraží a Vrchlického sady, 1936, pohlednice

Wilsonovo nádraží a Vrchlického sady, 1936

Budovy nádraží s Vrchlického sady v popředí. Takto prostor vypadal před výstavbou severojižní magistrály. V pozadí vpravo nově postavený funkcionalistický Dům Radost (dříve též dům odborů). 

Zdroj: pohlednice (sbírka J. Víška). 

Praha hlavní nádraží s kolejištěm, 2018, P2

Praha hlavní nádraží s kolejištěm, 2018

Nádraží v současné podobě, po modernizaci. Pohled od Vinohradské ulice.

Zdroj P2.

Oblast hlavního nádraží, mapa 1842

Mapa 1842

Novoměstské hradby v místech budoucího nádrží Franze Josefa

Zdroj: IPR, dveprahy.cz

Nádraží Franze Josefa na mapě z roku 1884

Mapa 1884

Nádraží Franze Josefa na mapě z roku 1884.

Zdroj: IPR, dveprahy.cz

Wilsonovo nádraží na mapě z let 1920 - 1924

Mapa 1920 - 1924

Wilsonovo nádraží na mapě z let 1920 - 1924.

Zdroj: IPR, dveprahy.cz

Wilsonovo nádraží na mapě z roku 1938

Mapa 1938

Wilsonovo nádraží na mapě z roku 1938

Zdoj: IPR, dveprahy.cz

Praha hlavní nádraží na mapě z rolu 1944

Mapa 1944

Praha hlavní nádraží na mapě z roku 1944

Zdoj: IPR, dveprahy.cz

Katastrální území

HISTORIE NÁZVU:

nádraží Františka Josefa, 1871–1919
Wilsonovo nádraží, 1919–1940
Praha hlavní nádraží, 1940 -1945
Wilsonovo nádraží, asi 1945 –1953
Praha hlavní nádraží, 1953 - dosud
(pozn.: od r. 1990 je Wilsonovo nádraží čestným názvem)

Adresa
Hlavní nádraží
Wilsonova
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 59.4696" N, 14° 26' 7.0512" E
Odkazy a literatura:
Datum poslední aktualizace: 5.11.2020 20:35
Datum vytvoření: 3.11.2020 15:43