František Josef Gerstner (Nové Město)

František (či Franz) Josef Gerstner se narodil do chudé rodiny řemenáře německé národnosti. Již ve škole si oblíbil matematiku, učil se jí i soukromě u příbuzného faráře, který ho připravil na zkoušky na jezuitské gymnázium. To úspěšně vystudoval a v roce 1772 pokračoval na univerzitě v Praze. Studoval elementární matematiku, vyšší matematiku a astronomii. Přivydělával si hrou na varhany a doučoval hochy z kláštera sv. Bartoloměje, kde za to mohl bydlet a stravovat se. V roce 1777 se učil na inženýrské škole geometrii a mechaniku, a tak si osvojil vyměřování, zakládání staveb a splavů, a také „řízení útoku na pevnost“.

Po ukončení studií první tři roky pracoval jako geometr při vyměřování lesů a pozemků. Potom ještě studoval ve Vídni medicínu, botaniku a chemii a pracoval v tamní hvězdárně. V roce 1784 byl jmenován adjunktem na hvězdárně v Praze. O rok později sepsal astronomickou práci, v níž opravil zeměpisnou délku mnoha evropských měst, za to byl jmenován členem Královské české společnosti nauk. Za další práce z tohoto oboru byl oceňován i v Evropě.

Gerstner mluvil několika jazyky (česky, německy, latinsky, anglicky, italsky a francouzsky, četl hebrejsky a řecky). Měl dceru, u které nakonec strávil poslední dny svého života. Jeho syn František Antonín Gerstner byl stavitelem první velké železnice u nás a na evropském kontinentu.

F. J. Gerstner učil kromě matematiky, ještě mechaniku a hydrauliku na univerzitě, čímž vzrostl počet posluchačů z pěti na osmdesát. V roce 1789 byl jmenován profesorem. V roce 1804 vydal vynikající práci Teorie vln. Zasloužil se o založení polytechniky s názvem Královské stavovské technické učiliště, v níž se začalo učit v roce 1806, nyní ČVUT na Karlově náměstí. Gerstner byl jmenován ředitelem a o rok později pro školu získal první Wattův parní stroj v Rakousko-Uhersku.

V roce 1808 mu byl udělen císařský rakouský Leopoldův řád a dva roky poté byl povýšen do rytířského stavu. Poté se psal František Josef rytíř von Gerstner. V roce 1811 ho císař jmenoval ředitelem vodních cest v Čechách.

V roce 1807 byl zvolen ředitelem České hydrotechnické privátní společnosti, která se zabývala propojením Vltavy s Dunajem mezi Českými Budějovicemi a Lincem. Hodnotila různé návrhy, které se ukázaly jako nerealizovatelné. Gerstner svými výpočty dokázal, že nejekonomičtější a nejvhodnější bude stavba železnice. Projekt začal vypracovávat v roce 1821, trať měla měřit 129 km. Výstavba začala o čtyři roky později a řídil ji jeho syn.

V té době Praha nutně potřebovala další překlenutí řeky Vltavy. O novém mostu se (marně) jednalo už od počátku 19. století. V roce 1825 přišel profesor František Gerstner s technologickou novinkou – s ideou mostu z litiny. Myšlenka vzbudila pozornost, ale dalších 15 let trvalo, než bylo rozhodnuto most stavět. Nakonec byl postaven most ze železa a zavěšený na řetězech, byl to most císaře Františka I., nyní je zde most Legií. Jeho stavitelem byl Vojtěch Lanna.

V roce 1831 vydal proslulé třísvazkové dílo Handbuch der Mechanik, které se stalo základní učebnicí strojírenství po celé 19. století