Jan Prokopec (Vinohrady)

Jan Prokopec vyšel ze skromných poměrů. Vyučil se sekerníkem a stal se mlynářským pomocníkem. Záhy si však začal doplňovat na soukromých přednáškách na technice své vzdělání.

V roce 1854 založil při Černokostelecké silnici ( Vinohradská ul.) v místech, kde pak stávala tržnice, nynější Pavilon – továrnu na mlýnské stroje. Mezi jeho velké koníčky patřila historie a byl i znamenitým znalcem vodních poměrů. Do obecního zastupitelstva Královských Vinohrad byl zvolen roku 1874, kdy se stal současně radním. Od roku 1885 byl starostovým náměstkem a od 23. května 1892 až do svého skonu starostou (po předchůdci  Janu Friedländerovi). Při jeho volbě změřili své síly staročeši a mladočeši. Staročeši pevně věřili, že jejich kandidát Alois Bureš zvítězí, avšak o jeden hlas více dostal ve třetím kole továrník Jan Prokopec.

Jeho syn Karel Prokopec potom přestěhoval továrnu na Korunní třídu a rozšířil výrobu mlýnských strojů o zdviže a elevátory. Továrna pak byla roku 1913 začleněna do areálu Maršnerovy továrny na orientální cukrovinky Orion. V Hradešínské ulici č.p. 1449/50 se nachází půvabná Prokopcova secesní vila, která je velmi citlivě restaurována.

Jan Prokopec měl několik sporů s Němci a odmítal osadit do ulic dvojjazyčné tabulky s jejich názvy. Zúčastnil se vysvěcení nového kostela sv. Ludmily 7. října 1893 a byl předsedou výboru pro stavbu Národního domu, který byl dokončen v listopadu 1894.

Jan Prokopec zemřel nečekaně a náhle ve Studánce u Rychnova nad Kněžnu, kde pobýval na zdravotní dovolené. Pochován byl na Vinohradském hřbitově