Jaroslav Mužík (Nusle)

Budoucí starosta Jaroslav Mužík se narodil v rodině obchodníka dne 20. března 1858 v Novém Strašecí. Matka po jeho narození onemocněla rychlými souchotinami a odjela na zotavení ke své tetě Terezii Kráčmerové do Nuslí na statek č.p. 1. Brzy však zemřela a půlročního chlapce se ujala jeho prateta Kráčmerová. Později na něj statek přepsala. Od jedenácti let byl Jaroslav žákem reálky v Panské ulici, kde byl jeho profesorem Petr Mužák, manžel spisovatelky Karoliny Světlé. Poté studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni.

Jaroslav Mužík se oženil až ve čtyřiceti letech a vzal si o 12 let mladší Zdenku Štěpánkovou, dceru ředitele reálky v Rakovníku. Spolu měli tři děti. Jeden syn odešel po první světové válce do Ameriky a stal se leteckým inženýrem a dcera Věra se provdala za právníka Jiřího Štolla, prokurátora v Liberci a později v České Lípě. Dožila se ve vzácné svěžesti úctyhodného věku 104 let.

V zápise v obecní kronice Nuslí ze dne 28. ledna 1892 je uvedeno nové obecní zastupitelstvo v čele se starostou Jaroslavem Mužíkem, jenž byl jeho členem od roku 1887. V roce 1888 byl jedním ze zakladatelů Sokola v Nuslích a první čtyři roky byl jeho náčelníkem, spoluzakládal nuselskou Občanskou záložnu a téměř třicet let byl předsedou jejího správního výboru. Byl členem správní rady Akciové spol. pivovaru v Nuslích a spoluzakladatelem České akciové mlékárny v Nuslích. V roce 1889 zastupitelstvo navrhlo, aby mu za zásluhy o rozkvět obce a blaho občanů bylo vůbec jako prvnímu uděleno čestné občanství obce Nusle-Pankrác. Jaroslav Mužík byl opět zvolen starostou v roce 1895 a 1898.

Po povýšení Nuslí na město v roce 1898 bylo rozhodnuto, že dosavadní venkovské nemovitosti ustoupí vybudování výstavného náměstí. Jako první byl místo kovárny postaven v dominantní poloze náměstí Národní dům č.p. 2 s novorenesanční fasádou, v němž také sídlila Občanská záložna, nyní Česká spořitelna. I Jaroslav Mužík nechal namísto svého statku postavit v roce 1904 podle plánu architekta V. Řezníčka vysoký činžovní dům č.p. 1. V průčelí je zasazen obraz Panny Marie v kartuši a ve štítu nese iniciály JM. Mužíkova rodina se sem do pětipokojového bytu nastěhovala na jaře roku 1905.

Zastupitelé z Pankráce se stále snažili o osamostatnění své bývalé obce, stavěli se do opozice, a tak zasedání bývala dosti bouřlivá. Ve snaze ulomit hrot neustálým sporům se zastupitelstvo scházelo několik let ve škole Na Pankráci. Stálé rozepře nakonec J. Mužíka natolik znechutily, že v květnu 1899 ze svého úřadu odstoupil. Po dramatických politických událostech však znovu přijal funkci starosty 7. září 1914 a zastával ji až do konce roku 1918, tedy po celou dobu první světové války. Starostoval v těžkých válečných letech a kromě potíží s nedostatky v zásobování musel přihlížet i zrekvírování zvonů Václava a Ludmily z věže kaple sv. Václava. Přestože převzal úřad s prázdnou pokladnou, uvážlivým hospodařením dokázal obecní majetek pozvednout.

Starosta Mužík se velmi zasloužil o rozkvět Nuslí, především v oblasti školství, budování nových komunikací, zřízení vodovodu a kanalizace a založení sadů. Alej, kterou nechal vysázet podél Botiče v dnešní Sekaninově ulici, je trvalou vzpomínku na něj, stejně jako názvy některých ulic. Miloval české dějiny, a proto se zasadil o pojmenování ulic po nejstarších postavách z české historie.

Společensky byl velmi činný, byl například také zakládajícím členem Muzea Království českého s vkladem 1000 zlatých. Na jeho návrh byla založena Pamětní kniha obce Nusle-Pankrác, která se však po roce 1989 ztratila. Nákladem obce byla také vydána práce Jana Šlechty-Křivoklátského Dějiny obce Nusle-Pankrác. V době Mužíkova působení se v roce 1899 začala stavět sokolovna v Táborské ulici č.p. 317 podle plánu architekta A. J. Friče. Byla postavena obecná škola chlapecká č.p. 250 a měšťanka pro hochy a dívky; r. 1895 byl založen Sokol Pankrác.

Jaroslav Mužík zemřel náhle dne 6. února 1924 v nedožitých 66 letech a byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Spolu s ním tam odpočívá jeho žena Zdenka, která zemřela v roce 1943.