Povýšení Nuslí na město (Nusle)

Nusle jsou bezesporu historickým jádrem dnešní Prahy 4, ale malou částí zasahují také do městské části Praha 2. Jsou poprvé zmiňovány v roce 1088, kdy král Vratislav I. daroval pozemky v údolí vyšehradské kapitule. Již v roce 1222 tu byly četné vinice, od nichž pochází název „vallis vinearum“ čili Viniční údolí. Vinařskou minulost Nuslí připomíná už jen viniční kaple sv. Rodiny z roku 1755 v  ulici Pod Nuselskými schody. 

Třicetiletá válka a táboření švédského vojska vesnici velmi poničily. Tehdy tu z veškerého obyvatelstva zbyl pouze jeden chalupník a jeden sedlák. Od roku 1628 po celých 130 let vlastnil Horní a posléze i Dolní Nusle rod Sezimů z Vrtby. Při číslování domů v roce 1770 měly Nusle pouhých 31 stavení. Baron Jakub Wimmer koupil v roce 1797 panství Nusle, Vršovice a větší část Podolí. Na statcích zaváděl nové metody hospodaření ke zvýšení výnosů, nechal postavit dřevěné Nuselské schody, opravit rozbité cesty a vysazovat ovocné stromy.

Nusle měly dlouho vesnický ráz, teprve v roce 1826 zde byl postaven první domek „pod jedno patro“. Postupně se stávaly předním výletním místem Pražanů, kterému se říkávalo „Jammertál“, což ve volném překladu znamená slzavé údolí. Lákadlem byla oblíbená lidová slavnost Fidlovačka, na kterou téměř 150 let chodívala celá Praha. Jiným vyhledávaným cílem bývala Jezerka, kde prý kdysi měla kněžna Libuše lázeň. V kaštanové aleji se korzovalo a zahradní restaurace nabízela příjemné osvěžení. Vesnický ráz Nuslí se změnil tak rychle, že se nezachoval jediný zemědělský objekt. V roce 1854 byla k Nuslím připojena osada Pankrác, která vznikla v 16. století. V druhé polovině 19. století zde začalo vyrůstat nové předměstí. Koncem 19. století neobyčejně vzrostl počet obyvatel, takže Nusle patřily mezi největší obce v Českém království.

Od ledna roku 1892 byl starostou Nuslí Jaroslav Mužík. Dva roky poté zastupitelstvo navrhlo, aby mu za zásluhy o rozkvět obce a blaho občanů bylo vůbec jako prvnímu uděleno čestné občanství obce Nusle-Pankrác. Jaroslav Mužík byl opět zvolen starostou v roce 1895, 1898 a 1914.

Během jeho působení byly Nusle k 31. prosinci 1898 povýšeny císařským nařízením na město a bylo rozhodnuto, že dosavadní venkovské nemovitosti ustoupí vybudování výstavného náměstí. Jako první byl místo kovárny postaven v dominantní poloze náměstí Národní dům č.p. 2 s novorenesanční fasádou, v němž také sídlila Občanská záložna. 

Starosta Mužík se velmi zasloužil o rozkvět Nuslí, především v oblasti školství, budování nových komunikací, zřízení vodovodu a kanalizace a založení sadů. Alej, kterou nechal vysázet na nábřeží Botiče v dnešní Sekaninově ulici, představuje trvalou vzpomínku na něj, stejně jako názvy některých ulic po nejstarších postavách z české historie. V roce 1888 byl jedním ze zakladatelů Sokola v Nuslích a první čtyři roky byl jeho náčelníkem, r. 1899 se začala stavět nuselská Sokolovna. Spoluzakládal nuselskou Občanskou záložnu a téměř třicet let byl předsedou jejího správního výboru. Byl členem správní rady Akciové spol. pivovaru v Nuslích a spoluzakladatelem České akciové mlékárny v Nuslích. Společensky byl velmi činný, za vše ještě uveďme, že byl také zakládajícím členem Muzea Království českého s vkladem 1000 zlatých.

V době Mužíkova působení byla mimo jiné ještě postavena obecná škola chlapecká č.p. 250 a měšťanka pro hochy a dívky; r. 1895 byl založen i Sokol Pankrác. Starosta Mužík zemřel náhle dne 6. února 1924 a byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Městský znak Nuslí byl vytvořen v návaznosti na znak města Prahy. Jedna polovina vycházela ze znaku Starého města pražského, měl dvě věže a bránu, ve druhé polovině byl vinný keř se třemi hrozny, který vyrůstal ze zeleného pahorku a obrůstal kolem hnědého kůlu. Nad kůlem ležel červený štít s českým lvem s korunou na hlavě. Znak doplňovala stříbrná zděná koruna. Po společenských změnách po roce 1989 ho používala městská část Praha 4, protože ze všech jejích bývalých obcí jen Nusle byly povýšeny na město. V současné době má Praha 4 již nový znak. Ale prapor se používá doposud ten historický, tedy prapor města Nuslí. Tvoří ho modrý, zelený a bílý pruh.

Ve stejné době jako Královské Vinohrady byly do Velké Prahy v roce 1922 začleněny Nusle společně s Michlí, Pankrácí a Krčí jako Praha XIV. Od 1. dubna 1949 městský obvod Praha 2 zahrnoval již i část Nuslí, což je prostor kolem Botiče pod Folimankou a Zvonařkou (jiná část Nuslí patřila k obvodu Praha 14). V roce 1960, kdy byla Praha rozdělena do deseti obvodů, zahrnoval obvod Praha 2 kromě jiného i tzv. Nusle-Údolí.

V současnosti zástavba východně od Vyšehradu, v okolí Ostrčilova náměstí a Nuselské údolí stále patří k městské části Praha 2.