Hlavní záložky

Milan Polák
Věděli jste? Katastrální území Historie
Dobytčí trh od 14. století
Městský park na Karlově náměstí 1870 – počátek 20. století
Park na Karlově náměstí počátek 20. století – dosud

Vznik: konec 19. století

Rozloha: 4,5 ha

Adresa
Karlovo náměstí
128 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 36.2136" N, 14° 25' 13.0692" E
Sdílet
Milan Polák

Park na Karlově náměstí (Nové Město)

Městský park byl zřízen na ploše náměstí (bývalý Dobytčí trh) po demolici objektů středověké zástavby v průběhu 19. století (špalíček domů, kaple Božího těla, Slanečkárna). Dnešní parková podoba vychází ze zahradně-architektonického založení podle návrhu architekta Františka Thomayera z konce 19. století. V průběhu 19. a 20. století byla v parku osazena řada pomníků zasloužilých osobností. Jedná se o velmi významný městský park z 19. století, zasazený do velkolepé Karlovy urbanistické koncepce. V roce 1998 byl park na Karlově náměstí prohlášen kulturní nemovitou památkou.

Karlovo náměstí, původně tržiště zvané Dobytčí trh, vzniklo při založení Nového Města pražského císařem Karlem IV. v roce 1348. Ve své době bylo největším náměstím ve střední Evropě. Na počátku 19. století se novoměstští radní snažili obrovský blátivý prostor Dobytčího trhu nějak upravit a rozparcelovat. Ale purkrabí Karel Chotek se zasadil o zachování celé plochy a dal zde vysadit první stromy na jižní straně náměstí, poblíž Všeobecné fakultní nemocnice.

Městský park byl založen na konci 19. století v historizujícím krajinářském stylu, na ploše 3,85 ha. Leží ve výšce 200–215 m n. m. Mezi další typické městské parky tehdy patřil podobný anglický park v prostoru mezi ulicemi Ječnou, Salmovskou, Lípovou a U Nemocnice, který náležel hraběti Kristiánu z Clam-Gallasů. V parcích a zahradách se hojně pěstovaly jak okrasné květiny, které však trpěly a postupně zanikaly během válečných událostí, tak i jehličnaté a listnaté dřeviny, které mají větší naději na přežití.

Zahradní úprava Karlova náměstí prožila v průběhu staletí záměrné i nahodilé změny. Park je rozdělen dvěma dnes rušnými ulicemi, přesto tvoří jeden kompoziční celek. První návrh na veřejný park na celé ploše připravil Bedřich Wünscher v roce 1870 a o šest let později byl realizován. Jedinečnou byla ještě zřetelně viditelná úprava z roku 1884 od ředitele pražských parků a zahrad Františka Thomayera (1856–1938), bratra známého lékaře Josefa Thomayera. Svědčí o tom řešení cest, např. i široké cesty pro provoz kočárů, kdy byly po jejich okrajích na zemní valy vysázeny četné stromy a keře. Na stromech a keřích byly tehdy orientační cedulky s českým i latinským pojmenováním, a tak sady sloužily pro odpočinek i poučení. Fr. Thomayer tu nechal vysadit vzácné cizokrajné dřeviny, z nichž se jich několik dochovalo dodnes. Unikátem je nižší nakloněný strom – svitel latnatý (Koelreuteria paniculata), který roste u pomníku Karoliny Světlé přímo za výstupem z metra. Je zřejmě nejstarším u nás, jeho mladšího druha bychom našli v Balbínově ulici. Je zajímavý svými žlutými květy a posléze i plody. U stanice metra se nachází lyriovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), nápadný tvarem listů a při bližším zkoumání i zajímavým květem, který je však z bočního pohledu dobře „maskován“ zelenavými listeny. V dolní (severní) části parku, mezi Ječnou a Žitnou ulicí,  každého jistě zaujme rozložitá koruna platanu javorolistého (Platanus hispanica), který nejspíš pochází ještě z let před úpravami Fr. Thomayera a který byl v nedávné době pečlivě ošetřen a zapsán mezi Památné stromy. Dalším zdejším unikátním stromem je např. tehdy nově dovážený jerlín japonský (Sophora japonica). Před kostelem sv. Ignáce roste malý, u nás jedinečný strom, javor stříbrný. K význačným dřevinám patří ještě jírovec červený, dřezovec trojtrnný v beztrnné formě, katalpy a dub letní pyramidální. Několik keřů nápadného zimolezu Purpusova, jenž kvete časně na jaře, roste naproti přes Ječnou ulici.

Během let bylo do parku umístěno několik soch a pomníků, fontány, veřejné záchodky (nyní občerstvení na rohu Žitné). Za druhé světové války tu byla protipožární nádrž a protiletecké kryty, na jejichž místě bylo po válce zřízeno dětské hřiště.

Plastiky směrem od severu, od Novoměstské radnice, k jihu: kašna se sochou sv. Josefa, Vítězslav Hálek, Eliška Krásnohorská, Karolina Světlá, Jan Evangelista Purkyně, Benedikt Roezl.

V roce 1998 byly provedena rehabilitace první etapy úpravy parku před Novoměstskou radnicí podle návrhu architektů M. Dandové a J. Kosnara. S ohledem na veřejné mínění, které úpravy kritizovalo, byla další rekonstrukce pozastavena. V roce 2018 bylo vypsáno výběrové řízení na novou koncepci celého parku. Pražský magistrát by měl nechat opravit celý park za 230 milionů korun, přičemž by byly rekultivovány nejen stromy a zeleň, ale měly by být opraveny cesty a zřízena nová promenáda. 

Do střední a jižní části parku zasahuje provoz metra linky B. Jsou zde výstupní objekty, které v současné době (r. 2019) procházejí rekonstrukcí.

Věděli jste? Katastrální území Historie
Dobytčí trh od 14. století
Městský park na Karlově náměstí 1870 – počátek 20. století
Park na Karlově náměstí počátek 20. století – dosud

Vznik: konec 19. století

Rozloha: 4,5 ha

Adresa
Karlovo náměstí
128 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 36.2136" N, 14° 25' 13.0692" E
Galerie: 
Datum poslední aktualizace: 15.4.2019 19:03

Mohlo by vás zajímat