Pomník Karoliny Světlé (Nové Město)

V roce 1910 byl na Karlově náměstí postaven pomník Karolině Světlé. Je dílem sochaře Gustava Zouly. Architektonickou kompozici vytvořil Josef Fanta. Na pomníku je kromě základních životopisných dat zlacený nápis: „Památce slavné spisovatelky a z vděku zásluhám velké Češky věnováno MDCCCCX.“. Pomník má podobu stély s bronzovou polofigurou Karolíny Světlé.

Karolina Světlá (1830–1899) se intenzivně zapojila do literární a kulturní činnosti, angažovala se zejména v ženském hnutí; byla členkou několika emancipačních spolků.

Toto heslo se nachází na herní trase Sokol v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Český sochař-figuralista Gustav (Augustin) Zoula (1871–1915) studoval na UMPRUM u J. V. Myslbeka, poté na malířské akademii v Praze a zkušenosti nabíral také v Římě. Jeho tvorba se řadí do období symbolismu a realismu. Tíhl k monumentalismu. Vytvořil štukové reliéfy v budově Městské spořitelny v Rytířské ulici, pět reliéfů s výjevy ze života českých panovníků při výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908, poprsí Viktorina Kornela ze Všehrd v Panteonu Národního muzea, štukovou výzdobu v zámku v Průhonicích, pomník B. Roezla na Karlově náměstí a další. S manželkou a čtyřmi dětmi bydlel na Vinohradech, později se přestěhoval do Nuslí, kde byl u bytu i velký ateliér. Nadějný sochař však předčasně zemřel ve svých 43 letech.

Josef Fanta (1856–1954) se po studiích stal při stavbě Národního divadla asistentem architekta Josefa Zítka. Působil jako asistent na České technice, později se stal profesorem na ČVUT. Autorsky se podílel na stavbách Hlávkových kolejí, nové budovy Nádraží císaře Františka Josefa (Hlavní nádraží), domu Hlaholu v Praze nebo Mohyly míru u Slavkova. Zabýval se také rekonstrukcemi památek, např. kostela sv. Václava na Zderaze.

Karolíně Světlé je věnována i pamětni deska na nárožním domě Ječné ulice a Karlova náměstí.