Praha 2 v období 1968 – 1989, od okupace ke svobodě

Na Karlově náměstí probíhá od 11. do 17. listopadu výstava TOTALITA – multimediální průvodce Československem v období 1948 – 1989. S příznačným heslem: „mladí netuší, starší zapomínají“. Spousta významných aktivit v úsilí boje za svobodu a demokracii se odehrávala na území Prahy 2. Zejména od roku 1968 dále. Pojďme připomenout, jak Prahou 2 kráčely dějiny v letech 1968 – 1969, od okupace ke svobodě. Pomocí encyklopedických hesel věnovaných místům, událostem a osobnostem, ale i pomocí tematických publikací vydaných MČ Praha 2, které rovněž naleznete v Encyklopedii Prahy 2.

• Boj o rozhlas 1968 (Událost). Po okupaci ČR vojsky Varšavské smlouvy 21.8.1968 bránili Pražané budovu ČS rozhlasu před obsazením sovětskými vojsky. V boji o rozhlas zemřelo 17 neozbrojených občanů.
• Jsme s vámi, buďte s námi (Publikace). Vybrané vzpomínky obyvatel Prahy 2 na události ze srpna 1968. Vydáno v roce 2018 k 50. výročí bojů o rozhlas.
• Smrt Jana Palacha (Událost); Borůvkovo sanatorium (Místo). Student Jan Palach, který se upálil na protest proti situaci ve společnosti po okupaci, zemřel  19.1.1969 na klinice v Legerově ulici. V místě bylo za první republiky sanatorium MUDr. Borůvky. Ve stejné budově zemřela v únoru 1950 další oběť komunistického režimu farář Josef Toufar.
• Jan Palach - Průvodce místy paměti na území městské části Praha 2 (Publikace). Autor Petr Blažek. Brožura mapující místa spjatá se životem a tragickou smrtí Jana Palacha v lednu 1969.
• Protesty v srpnu 1969 (Událost). V srpnu 1969 občané protestovali proti „normalizační“ politice nového vedení státu. Demonstrace byly brutálně potlačeny, došlo i ke střelbě. V Praze byli 3 mrtví, v Brně 2.
• Bohumil Siřínek (Pamětní deska). Tragickou smrt studenta, který byl při protestech v srpnu 1969 na Tylově náměstí smrtelně zraněn střelbou Lidových milicí, připomíná pamětní deska na domě Bělehradská č.p. 478/110 (hotel Beránek).
• Založení Charty 77 (Událost). V Praze 2 vznikla v prosinci 1976 iniciativa Charta 77 a dokument Prohlášení Charty 77, vyzývající komunistickou vládu k dodržování lidských a občanských práv. U zrodu stáli Václav Havel, Pavel Kohout, Petr Uhl, Jiří Němec a další disidenti, kteří se scházeli v bytě Jaroslava Kořána v Tyršově ulici.
• Místa vzdoru – Průvodce Chartou 77 v ulicích Prahy 2 (Publikace). Autor Petr Blažek. Brožura podrobně mapující místa a osobnosti spojené s Chartou 77.
• Založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, VONS (Událost). Sdružení občanů, převážně signatářů Charty 77, jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy osob, které byly v komunistickém Československu trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého politického přesvědčení. Ustavující schůzka proběhla 27. dubna 1978 v bytě manželů Václava a Kamily Bendových na Karlově náměstí 18.

Disidenti (Osobnosti). Odpůrci totalitního režimu bojující za svobodu a demokracii. Lidí, kteří se v 70. a 80. letech zapojili např. do činnost Charty 77 a VONS, žilo v Praze 2 několik desítek, vesměs celé rodiny. Schůzky disidentů se konaly v bytech Bendových, Dienstbierových, Němcových, Havlových, Hejdánkových, Uhlových aj. Za svoji činnost byli pronásledováni i  vězněni. Někteří z disidentů se uplatnili po roce 1989 ve veřejném životě. V Encyklopedii jsou zatím zpracována hesla pro tyto osobnosti z Prahy 2:

• Václav Benda, matematik, filosof, politik
• Kamila Bendová , matematička, aktivistka
• Anna Šabatová, politička, ochránkyně lidských práv, ombudsmanka
• Vlasta Chramostová, herečka
• Jiří Dienstbier, novinář, politik
• Bohumil Doležal, redaktor, publicista, politolog
• Zina Freundová, překladatelka
• Václav Havel, dramatik, spisovatel, prezident ČR
• Pavel Kohout, spisovatel, dramatik, básník
• František Kriegel, lékař, politik
• Dana Němcová, psycholožka
• Lenka Procházková, spisovatelka
• Jan Ruml, vydavatel, politik
• Jaroslav Seifert, básník, spisovatel
• Petr Uhl, novinář, politik
• Ivanka Lefeuvre, psycholožka, spisovatelka, spolupracovnice VONS
• Martin Hybler , psycholog a filosof, disident, signatář Charty 77 a spolupracovník Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných
• Olga Havlová, První dáma Československa, manželka Václava Havla, zakladatelka Výboru dobré vůle Olgy Havlové
• Ivan Martin Jirous , básník, výtvarný kritik a esejista, organizátor českého undergroundu
• Juliana Jirousová , výtvarnice, disidentka a signatářka Charty 77, nositelka osvědčení za odboj a odpor proti komunismu
• Milan Mejla Hlavsa , hudebník, zpěvák a spoluzakladatel legendární skupiny The Plastic People of the Universe
• Sergej Machonin , teatrolog, literární a divadelní kritik, překladatel, publicista, dramaturg a scenárista, signatář Charty 77
• Androj Krob, scénárista, herec a režisér
• Jelena Mašínová , spisovatelka, divadelní a filmová redaktorka, scenáristka, autorka rozhlasových her
• Pavel Kohout, spisovatel, dramatik a básník
• František Kriegel, lékař a politik
• Jiří Gruntorád , vydavatel samizdatové literatury, signatář Charty 77, politický vězeň a člen VONS, zakladatel a ředitel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti
• Drahoslava Janderová , redaktorka, překladatelka z italštiny a francouzštiny, signatářka Charty 77
• Ladislav Hejdánek , filozof, signatář a mluvčí Charty 77
• Sametová revoluce – Albertov 1989 (Událost). Dne 17. listopadu 1989 se uskutečnilo shromáždění studentů na Albertově, oficiálně k uctění památky 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty. Poté se průvod se vydal na Vyšehrad a neplánovaně do centra města, kde proti němu na Národní třídě brutálně zasáhly pořádkové jednotky veřejné bezpečnosti. Akce se stala rozbuškou dalších událostí nazývaných Sametová revoluce, které vedly k pádu komunistického režimu. Událost připomíná pamětní deska na Albertově. 
• Z Albertova na Národní třídu (Publikace). Autor Pavel Žáček. Brožura dokumentující shromáždění studentů na Albertově a pochod na Národní třídu. Vydáno ke 30. výročí listopadu 1989.

Úplný výčet by byl delší. K uvedeným heslům jsou napojena další, např. o pamětních deskách připomínajících události a osobnosti. Nahlédněte a osvěžte si kousek nedávné historie Prahy 2. Encyklopedii si můžete prohlížet i v mobilu a všechna místa jsou zanesena i v mapě.

Na závěr dovolte přání: Ať se mladí poučí a starší si připomenou, jaké to bylo, žít v totalitě. Važme si svobody a nedopusťme, abychom zase museli prožít to, co tu bylo před rokem 1989. Svoboda a demokracie jsou křehké, snadno zranitelné. Mějme se stále na pozoru!