Protesty v srpnu 1969 (Vinohrady)

Prvního výročí invaze 21. srpna 1968 se nové komunistické vedení obávalo. V čele státu již stál Gustav Husák, který nahradil Alexandra Dubčeka 17. dubna 1969. Byly vypracovány plány mimořádných opatření. Od poloviny srpna byly k Praze stahovány ozbrojené složky. Vyčleněno bylo kolem 20 000 vojáků, připraveno bylo také 310 tanků a více než 200 obrněných vozidel. V ulicích bylo nasazeno 27 000 příslušníků Lidových milicí s ostře nabitými zbraněmi (narozdíl od armády).

V den výročí invaze se protestovalo na pražském Václavském náměstí, odkud byli demonstranti vytlačeni kolem poledne. Lidé se shromažďovali také na náměstí Míru a Tylově náměstí. Mimo hlavní město se demonstrovalo například v Liberci a v Brně. Zákroky komunistické policie  proti demonstrantům byly brutální, milicionáři postřelili několik desítek lidí. V Praze 21 civilistů (z toho 3 zemřeli: Bohumil Siřínek, František Kohout, Vladimír Kruba ), v Brně 8 (2 zemřeli: Danuše Muzikářová, Stanislav Valehrach). Nejen historici poukazují na to, že narozdíl od srpna 1968 tentokráte stříleli Češi proti Čechům.

Bohumil Siřínek (1955–1969), čtrnáctiletý žák základní školy v Mladoticích u Písku se 21. srpna 1969 vracel z čundru s kamarády přes Prahu. Chtěl zde  navštívit svoji tetu, za níž se vydal pěšky přes město. Na Tylově náměstí byl kolem deváté hodiny večer postřelen do břicha neznámým pachatelem z řad Lidových milicí. V té době přes deset tisíc demonstrantů zastavilo v prostoru náměstí Míru a dolní části Vinohrad kolem Rumunské ulice a Tylova náměstí postup policie, která se snažila prorazit improvizované barikády obrněnými transportéry. V prostoru nasazení příslušníci Lidových milicí opakovaně stříleli ostrými náboji, což mělo za následek několik raněných. Postřelený Bohumil Siřínek byl z Tylova náměstí přenesen do nemocnice v  Londýnské ulici, kde 24. srpna zemřel. K nalezení a potrestání pachatelů nedošlo ani při obnoveném vyšetřování v 90. letech.

Událost připomíná na Tylově náměstí pamětní deska umístěná na fasádě hotelu Beránek v srpnu 2015.

Ve dnech kolem prvního výročí invaze bylo zadrženo asi 2500 lidí. Tzv. Pendrekový zákon odhlasovaný 22. srpna 1969 je umožňoval zadržet až na 3 týdny (oficiálně zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění „o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a k ochraně veřejného pořádku“). V důsledku dalšího utužování komunistické totality a čistek (komunisty nazýváno „normalizace“) odešlo do emigrace téměř 130 000 lidí, převážně vysoce kvalifikovaných odborníků, stranické čistky postihly asi půl milionu lidí, mnoho lidí bylo vyhozeno z práce, byla znovu zavedena cenzura. K moci a do vedoucích pozic v zaměstnání se dostávali novému režimu loajální lidé.