Boj o rozhlas 1968 (Vinohrady)

Dne 21. srpna 1968 obsadila Prahu invazní vojska „pěti spřátelených armád“ Varšavské smlouvy. Pražané bránili budovu Českého rozhlasu před obsazením sovětskými vojáky, a to tak, že za pomocí krumpáčů se jim podařilo prorážet vnější nádrže s naftou na tancích, naftu zapálit a několik tanků tak zničit. Sovětští vojáci zabili v boji o rozhlas 17 neozbrojených občanů. Toto nejdramatičtější střetnutí s okupanty se stalo symbolem odporu Pražanů proti vpádu cizích armád v srpnu 1968. Od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku okupace celkem 137 Čechů a Slováků, do definitivního odchodu sovětských vojsk v roce 1990 zahynulo 406 československých občanů.

Vpádu vojsk pěti armád Varšavské smlouvy předcházelo tzv. Pražské jaro, reformní proces uvnitř komunistické strany Československa, který značně znepokojoval ostatní země východního bloku, především tvrdé jádro komunistů v Sovětském svazu.

K invazi došlo v noci z 20. na 21. srpna 1968. Na ruzyňské letiště přistávala sovětská transportní letadla typu Antonov plná vojáků, tanků a obrněných vozidel. Necenzurované informace o invazi vysílal okamžitě Československý rozhlas, ale současně i nabádal ke klidu a tichému odporu vůči okupantům. Již okolo půlnoci vnikla do budovy Českého rozhlasu (dříve Československého) na Vinohradské ulici skupina příslušníků Státní bezpečnosti a bývalý ředitel rozhlasu Miloš Marek se pokusil odvysílat „důležitou zprávu“, patrně zvací dopis pěti kolaborantů z řad vedení KSČ. Tomu se postavili zaměstnanci Československého rozhlasu. Naopak, sami zahájili kolem druhé hodiny v noci své vlastní vysílání obsahující okupaci odsuzující prohlášení Předsednictva ÚV KSČ. Krátce na to nechal ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann odpojit všechny rozhlasové vysílače.

Toto heslo se nachází na herní trase Královské Vinohrady v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Opomněl však Rozhlas po drátě, takže jeho prostřednictvím se informace i nadále dostávaly k posluchačům. Po necelých třech hodinách se podařilo obnovit činnost vysílaček a svobodné vysílání pražského rozhlasu se dostalo opět do éteru. Heslo „Jsme s vámi, buďte s námi“, se stalo symbolem odporu obyvatel Prahy proti okupantům.

Kolem sedmé hodiny ranní propukly mezi obránci rozhlasu a sovětskými vojáky první střety. Lidé navršili směrem do Václavského náměstí vysokou barikádu. Asi po půl hodině se dostalo před budovu rozhlasu šest sovětských tanků. Lidé se snažili s vojáky diskutovat, některé tanky zasypaly sprškou kamení. Sídlo rozhlasu se stalo stejně jako v květnu 1945 místem bojů. Poté, co začaly hořet tanky, jejichž nádrže obránci rozhlasu zapálili, začali střílet sovětští vojáci do vzduchu, do okolních domů a do barikád, které se snažili rozrážet prudkými pohyby tanků. Na Vinohradské třídě vyhořely v důsledku palby čtyři domy. Kvůli ničivému požáru zahynuly tři osoby a zcela bez ubytování zůstalo 39 rodin. Další čtyři osoby zabily na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice střepiny z munice, která vybuchla v zapáleném tanku. Pět osob zemřelo, když do skupiny lidí narazilo nákladní auto bez řidiče, které kdosi pustil ze svahu dolů Italskou ulicí. Vinohradská třída se proměnila ve válečné bojiště s raněnými a mrtvými. U fontány pod Národním muzeem byla zřízena nouzová ošetřovna. Ještě odpoledne se z Vinohradské ulice ozývala střelba a některé domy stále hořely, ale to byl již rozhlas obsazen… Svobodně začal opět vysílat déle než po jedenadvaceti letech.

Události z 21. srpna 1968 a legendární "Jsme s vámi, buďte s námi!" připomíná pamětní deska na budově rozhlasu. Kde se každoročně koná pietní akt.

V srpnu 2018 uspořádala městská část Praha 2 na chodbě budovy úřadu na náměstí Míru výstavu pozoruhodných fotografií Bohumila Dobrovolského, pořízených v srpnu 1968 před Československým rozhlasem. Současně městská část Praha 2 v srpnu 2018 vydala publikaci „Jsme s vámi, buďte s námi“. Knihu vzpomínek na srpen 1968 doprovázejí zmíněné fotografie Bohumila Dobrovolského, z nichž zde prezentujeme jen nepatrný zlomek.

Galerie: