Založení Charty 77 (Nové Město)

Samotnému vzniku Charty 77 předcházelo zadržení a odsouzení členů undergroundové skupiny The Plastic People of Universe v říjnu 1976. V prosinci 1976 se konaly schůzky zakladatelů Charty 77 v bytě překladatele a pozdějšího primátora Prahy Jaroslava Kořána (1940–2017) v  Tyršově ulici č.p. 1833/9. Těchto setkání se zúčastnili Václav Havel, Pavel Kohout, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář a Václav Vendelín Komenda. Na dalších setkáních v Kořánově bytě se debat účastnili ještě Petr Uhl, Jiří Hájek, Ludvík Vaculík a Pavel Bergmann. Schůzky se zde odehrávaly 11., 13., 15. a 17. prosince 1976. Text Charty byl publikován ve dnech 6.–7. ledna 1977.

Celá řada zakladatelů a prvních signatářů v té době bydlela na území Prahy 2. Zmiňme zde alespoň některá místa s nimi spojená. Václav Havel bydlel na nynějším Rašínově nábřeží č.p. 2000/78; v  Ječné č.p. 548/7 se nacházel byt manželů Jiřího a Dany Němcových, s jejichž dcerou se oženil zpěvák a baskytarista skupiny The Plastic People of Universe Milan „Mejla“ Hlavsa, který měl na tomto domě pamětní desku. Na Karlově náměstí č.p. 257/18 bydlel od roku 1969 Václav Benda se svou rodinou, jeden z prvních signatářů charty z února 1977 a zakladatel VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, rok 1978). I na tomto domě se nachází disidentova pamětní deska. V  Podskalské č.p. 2054/8 žil zase novinář a politik Jiří Dienstbier. Ve Vinohradské Anglické ulici č.p. 530/8 bydleli manželé Petr Uhl a Anna Šabatová. V  Čelakovského sadech č.p. 433/10 se nacházel byt jedněch z prvních signatářů Charty 77, manželů kameramana Stanislava Miloty a herečky Vlasty Chramostové. V Krkonošské č.p. 1607/10 se nacházel byt politika a novináře Jana Rumla, signatáře Charty 77 z února 1977 a člena VONS z června 1979. Novinářka (a v letech 1982–1983 opakovaně mluvčí Charty 77) Anna Marvanová bydlela ve Vinohradské třídě č.p. 1431/69. Od roku 1988 byla ještě členkou Československého helsinského výboru. Její byt byl významným místem setkávání disidentů. Na Vyšehradě v  Neklanově ulici č.p. 98/30 bydlel zpěvák a básník Jaroslav Hutka, v ulici K Rotundě č.p. 81/6 pořádal ve svém bytě filosofické přednášky pedagog a filosof Zdeněk Pinc.

Obtížně bychom na území Prahy 2 hledali ulici, která by nějak s Chartou 77 či s lidmi zapojenými do boje proti komunistické moci, nebyla spojena.

Signatáři Charty 77 byli totalitním režimem perzekuováni nejrůznějšími formami represe – někteří byli vyhozeni z práce, jejich dětem bylo odepřeno studium na školách, přišli o řidičské průkazy, ale byla jim i odebírána občanství a někteří byli zadržováni státní policií, biti, mučeni a vězněni. Filosof a první mluvčí Charty 77 Jan Patočka zemřel 13. března 1977 na následky osmihodinového výslechu.

Charta 77 kritizovala vládu za porušování lidských práv, k jejichž dodržování se zavázala řadou dokumentů, včetně československé Ústavy, Helsinských dohod z roku 1975 a smluv OSN. Charta 77 sdružovala lidi nejrůznějších ideových zaměření a přesvědčení, které spojila touha po spravedlnosti a po svobodě. Navenek byla skupina těchto lidí reprezentována mluvčími Charty 77, kteří ručili za pravost dokumentů vydávaných jejím jménem. Každý rok byla určena trojice mluvčích, celkem více než 40 osob, které patřily k nejvíce pronásledovaným signatářům.

Po svržení komunistického režimu se 3. listopadu 1992 setkali mluvčí Charty 77 a její činnost oficiálně ukončili.