Milan Mejla Hlavsa, Ječná 548/7 (Nové Město)

Milan Hlavsa se koncem šedesátých let seznámil s psychedelickou hudbou, především v interpretaci skupiny Velvet Underground. V září 1968 založil s kytaristou Jiřím Števichem skupinu The Plastic People of the Universe s cílem hrát psychedelický rok s bengálskými ohni na jevišti. Dalšími členy se stali klarinetista a zpěvák Michal Jernek a bubeník Josef Bravec. Hudbu převážně skládal Mejla Hlavsa, texty pocházely ponejvíce od Egona Bondyho (vlastním jménem Zbyněk Fišer). Skupina se záhy dostala do konfliktu s tehdejším socialistickým režimem. S básníkem a prozaikem Pavlem Zajíčkem Hlavsa založil roku 1973 skupinu DG 307 (označení psychiatrické diagnózy, která umožňovala odvedencům se vyhnout základní vojenské službě) a spolupracoval i na dalších projektech.

V roce 1976 proběhl proces s českým undergroundem, kdy bylo několik hudebníků odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Hlavsa sice odsouzen nebyl, ale stal se terčem policejního šikanování. Byl sledován Státní bezpečností. Po rozpadu Plastic People hrál ve skupinách Garáž a Echt!

Milan Mejla Hlavsa se věnoval i filmové hudbě. Jeho diskografie je rozsáhlá a vedle nahrávek s nejrůznějšími skupinami a muzikanty se věnoval i samostatné tvorbě.

Ve stejném domě bydleli manželé Jiří a Dana Němcovi. V témže bytě bydlel taky také Ivan Martin Jirous, umělecký vedoucí skupiny The Plastic People of Universe, který v komunistických žalářích strávil téměř devět let. Milan Mejla Hlavsa se oženil s dcerou Němcových Janou. Manželé Němcovi stáli u zrodu Charty 77 a byli za svou činnost pronásledování Státní bezpečností.

Autorem desky je Viktor Karlík. Narodil se 13. března 1962 v Praze. Je malířem, grafikem, autorem plastik a objektů. Je považován za nejvýraznějšího výtvarného umělce tzv. druhé generace českého undergroundu. Stál u zrodu a působil jako redaktor časopisu Revolver Revue (1985), v roce 1990 stál u zrodu týdeníku Respekt. Absolvent Střední průmyslové školy grafické vystavuje své práce doma i v zahraničí. Získal za svá díla celou řadu ocenění. Jeho dílo je velice rozmanité a zahrnuje reliéfy, plastiky, obrazy, grafiky, ilustrace i design.

Pamětní deska Mejly Hlavsy měla svým kubizujícím tvarem asociovat hmotný tvar domu, jehož příběh sedmdesátých let připomíná. Zesnulý hudebník byl většinu svého tvůrčího života nucen pracovat pod zemí. Kanál v dolní části desky je poklopem, pod nímž podzemí začíná a po vhození mince se z onoho světa, skrze kanál s písmenem M, ozývaly zvuky písní – nejslavnějších hitů Mejly Hlavsy. Deska ale byla ukradena v noci z 6. na 7. dubna 2011.