Vycházka - Vinohrady (3) (Vinohrady)

Třetí vycházka po Vinohradech, kdysi příměstské oblasti s vinicemi a usedlostmi, povede oblastí v blízkosti Nuselského údolí. Vydáme se totiž ulicí Jana Masaryka až pod Nuselské schody, za jedinou vinohradskou roubenkou.

Sdílet

ÚVOD

V těchto místech Vinohrad se kdysi nacházelu usedlosti Kozačka, Orlová, Zvonařka, níže pak Kléovka nebo Vondračka. S rozvojem Královských Vinohrad dorazila i do těchto míst zástavba a procházely tudy dějiny Prahy, i ty novodobé. Začneme na rohu Francouzské a ulice Jana Masaryka, kterou projdeme na Zvonařku. Připomeneme si nejen dosud stojící stavby plné historie, včetně vily Osvěta, ale také někdejší usedlosti i slavnou Chmelovu továrnu na výrobu pražské šunky. Po Nuselských schodech sejdeme do partií ke kapli sv. Rodiny a věhlasné roubence a dále až na kraj Folimanky.

DOPORUČUJEME

Proměny Vinohrad v čase, v některých místech okolo trasy, si můžete prohlédnout na starých a nových fotografiích. Jsou uvedeny u jednotlivých zastávek. Všechny Proměny Prahy 2 v čase včetně map najdete zde.

Dále viz ZASTÁVKY

Celková vzdálenost:
Sbalit všeRozbalit vše

ZASTÁVKA 1: Jana Masaryka, gen. Alois Eliáš

Vycházku zahájíme na rohu Francouzské u stanice tramvají „Jana Masaryka“. Na nárožním domě s ulicí Jana Masaryka se nachází pamětní deska, připomínají osobnost generála Aloise Eliáše, popraveného nacisty v roce 1942. Ulice, nazvaná po synovi prvního československého prezidenta diplomata Jana Masaryka, byla v minulosti několikrát přejmenována.

ZASTÁVKA 2: vila Osvěta, Orlová

Rodina prezidenta Tomášem Garrigue Masarykem bydlela v letech 1886-89 ve vile zv. Osvěta (č. 22). Jan Masaryk se zde narodil, což zde připomíná pamětní deska s jeho bystou. Dům byl nazván podle časopisu, který majitel vily Václav Vlček vydával. V roce 1889 nastal rozkol mezi T. G. Masarykem a majitelem domu, kteří ve známém sporu o rukopisy stáli na opačné straně a Masarykovi se museli odstěhovat.

Na stejné straně ulice o několik domů dál se nachází areál Dětského výchovného ústavu. Zde bývala někdejší vinice nazvaná Orlová (č. 16, vinice se jmenovala Vorlová). Na místě jejím byla později postavena vila.

ZASTÁVKA 3: Zvonařka

Po levé straně je odbočka k Nuselským schodům, my ale bude pokračovat k Šafaříkově ulici a ke Zvonařce. K Nuselským schodům vedla od roku 1884 koňka. Byly tu také stáje pro 160 koní a vozovna. Trať byla v roce 1900 elektrifikována a na areálu někdejší vozovny byly postaveny domy. Tramvajové koleje tu zůstaly, přestože byl koncový úsek trati zrušen ještě před 1. světovou válkou. V roce 1967 byla na stole otázka výstavby nové smyčky, pro kterou tu však již nebylo dost místa. Proto bylo rozhodnuto o zřízení vratného trojúhelníku „Zvonařka“. Název je odvozen od někdejší zdejší vinice a později usedlosti Zvonařka. Pojmenování pochází z 16. století, kdy byl majitelem vinice jeden z nejvýznamnějších pražských zvonařů – Brikcí z Cimperka (1525-1599). Později se zde střídali různí majitelé – mezi nimi i Pachtové z Rájova, hrabě Canal, Jakub Wimmer, pak různí podnikatelé, až v roce 1889 usedlost koupili manželé Antonín a Josefa Chmelovi. Ti zde vybudovali prosperující uzenářskou dílnu a zároveň i činžovní dům, v kterém bydlel také malíř Luděk Marold (1865-1898, viz osobnosti). Dům i s přístavbou dnes slouží jako hotel, ve vstupní hale najdeme malou výstavu některých jeho kreseb. Vpravo u schodiště je velká podobizna Antonína Chmela (1850-1893) – podnikatele a majitele Zvonařky. Jeho uzenářská dílna byla proslulá „pražskou šunkou“, která se odsud vyvážela k panovnickým dvorům a v meziválečném období i do USA. Po znárodnění byla výroba šunky převedena do Písnice, areál postupně chátral. Po revoluci pak začala nová výstavba, na místě provozních budov vznikl areál luxusních obytných budov a hotel se zahradou na stráni nad Nuslemi.

ZASTÁVKA 4: Nuselské schody, Vinohradské tunely, zastávka Vinohrady, kaple sv. Rodiny

Vrátíme se zpět do Šafaříkovy ulice, která končí nad Nuselskými schody. Schodiště v místech staré stezky pro pěší bylo vybudováno v souvislosti se stavbou železničního tunelu v roce 1891. Je tu celkem 182 schodů ve 14 polích. Konával se tu dokonce sportovní běh se stejnojmenným názvem i ukázky jízdy motocyklů nebo automobilů. 

Asi v polovině schodů je vlevo vyhlídková plošina, z které přehlédneme vyústění železničních tunelů, které vedou z Wilsonova nádraží v délce 1150 metrů. První ze tří tunelů byl dán do provozu již v roce 1871 a pak přibyly ještě další s odbočkou tratě směrem na Smíchov. U jižního portálu tunelu byla v roce 1888 zřízena zastávka Královské Vinohrady (fungovala až do roku 1944).

U dolního konce schodů vlevo je nedávno opravená kaple Svaté rodiny, kterou tu nechal postavit v roce 1855 novoměstský radní Karel Leopold Bepta. Dnes zde bohoslužby koná starokatolická církev.

Ulice na druhé straně za tratí nesou názvy po někdejších vinicích, které se táhly po stráni až Vršovicím (Perucka, Vondračka, Kleovka, dále směrem k dnešním Havlíčkovým sadům Kozačka, Hamáčková, Horní a Dolní Landhauska).

ZASTÁVKA 5: Roubenka

Na konci schodů vpravo (Pod Zvonařkou č. 7) stojí v nárožní poloze dřevěný dům s podkrovím ve stylu alpské roubenky. Dům vznikl ve 20. letech 20. století. Původně však bylo ve stavebním povolení určeno, že se jedná o stavbu provizorní na 20 let. Lhůta ale uplynula v době 2. světové války, a tak stavba roubenky, kterou místní také nazývali „Perníkovou chaloupkou“, zůstala. Vystřídaly se tu různě instituce, které však – alespoň v současné době – moc velký zájem o zrestaurování této unikátní stavby neprojevují.


Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 25.8.2020 23:20
Datum vytvoření: 25.8.2020 22:52