Kaple sv. Rodiny (foto M. Polák)

Karel Leopold Bepta (Vinohrady)

Pražský měšťan, radní, fundátor kaple.

Karel Leopold Bepta se narodil na sklonku 17. století na Novém Městě, zemřel v roce 1769 v Praze.

Sdílet

Karel Leopold Bepta se narodil v rodině bohatého novoměstského měšťana. Ve vlastnictví Beptů byl nákladnický dům zvaný Beptovský, nebo U Křížů, U Kalivodů (po Danielu Kalivodovi, který má náhrobek v kostele sv. Štěpána), nebo také U hořejších Kalivodů. Byla to nízká průchozí budova a stála naproti faře kostela sv. Štěpána, na rohu Žitné a Štěpánské ulice čp. 567. Dům i s vinopalnou koupil v roce 1775 jistý Martin Bachor, po němž se poté jmenoval U Bachorů.

Karel Leopold Bepta se stal úředníkem magistrátu Nového Města pražského a v roce 1726 byl již hejtmanem. V roce 1741 se uvádí, že se stal správcem „masnýho ouřadu“ a později byl jmenován potravinovým komisařem.

Vlastnil velké pozemky za pražskými hradbami, především na území dnešních Vinohrad a Vršovic. Obhospodařoval pole a vinice. Zhruba v polovině 18. století koupil starou vinici s viničním domkem a lisem. Nalézala se na území původních královských vinic, které se jmenovaly Konstance a které vznikly začátkem 15. století spojením dvou menších vinic. Viniční domek přestavěl na větší usedlost. Zpočátku se jí říkalo podle majitele Beptová, později Vondračka.

Šlo o dva objekty, a to o budovu obytnou a hospodářskou. Domy byly postaveny v barokním stylu, nicméně architektonicky se nejednalo o budovy významné; byly totiž běžným typem pražského předměstského stavitelství 18. století. Zbytek obytného domu původní barokní architektury se zachoval v těle dnešní stavby.

V roce 1755 nechal Bepta na svých pozemcích v prostou na svahu směrem k Nuslím postavit prostou kapli, kterou zasvětil sv. Rodině. Barokní kaple, jež byla později klasicistně přestavěna, má čtvercový půdorys, je sešikmená v rozích a překlenutá plackovou klenbou. Je památkově chráněna - viz http://webgis.praha2.cz/mapa/nosync/pampece/2002.htm. Stojí v těsné blízkosti Nuselských schodů.

Ještě předtím, než Karel Leopold Bepta zemřel, odkázal kapli náboženskému bratrstvu ivanitů. Ti měli sloužit mše za Beptovu rodinu. Kdysi si lidé vyprávěli, jak v ní žil poustevník, člen tohoto církevního bratrstva ivanitů, který ji opravoval. Protože Bepta neměl přímé potomky, odkázal jim i část svých pozemků, ostatní byly rozparcelovány. Z této Beptovy nadace mohlo žít bratrstvo ivanitů poměrně dobře, ale vzhledem k císařskému patentu Josefa II. z roku 1782 byl řád zrušen a poustevnický život zakázán.

Ivanité poustevníci (Congregatio fratrum eremitarum divi Ivani) se nazývali podle prvního českého poustevníka svatého Ivana. V 18. století to byla česká římskokatolická řeholní kongregace. V roce 1892 byla kaple včleněna do michelské farnosti, v roce 1908 částečně zrekonstruována, ale přesto chátrala. Díky starokatolické církvi, která kapli v roce 1970 dostala do správy, unikla půvabná stavba demolici. 

Finanční prostředky Beptovy nadace byly uvolněny až v roce 1923, kdy o ně státní úřady požádala pražská konzistoř. Kapitál využila vinohradská farnost při stavbě kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Po smrti Karla L. Bepty byla poměrně velká usedlost rozprodána na několik dílů. Mezi někdejšími majiteli bychom našli v roce 1797 i barona Jakuba Wimmera. Jedním z nových majitelů části původní usedlosti s centrálním stavebním zázemím se stal v první polovině 19. století továrník a podnikatel Hynek Vondráček. Podle tohoto majitele dostala usedlost název, který se používá dodnes – Vondračka. Z hospodářské usedlosti postupně vzniklo panské sídlo s parkem a širokým dvorem, jež uzavřela na jedné straně mřížová vrata a na druhé pak drobný zahradnický domek. Usedlost po této přestavbě již neměla provozní budovy a získala ve svém výrazu klasicistní podobu.

Ve druhé polovině 19. století dostala usedlost po dalším majiteli nové jméno – Oraska, tento název se však nevžil. Usedlost Beptová či Vondračka má kouzlo předměstských staveb Prahy 18. století a doby, kdy součástí města byly rozsáhlé vinice, pole a sady. Vondračka je tak poslední vzpomínkou a ukázkou, jak tato čtvrť svého času vypadala. Usedlost je od roku 1964 památkově chráněna ve své klasicistní podobě..

Galerie: 
Kaple sv. Rodiny v roce 2009 (foto Milan Polák)
Usedlost Vondračka. Foto z roku 2009, M. Polák
Typická věžička s hodinami (foto Milan Polák)
Obě budovy usedlosti (foto M. Polák)
Foto Milan Polák
Narození
17. století
Úmrtí
1769
Katastrální území
Odkazy a literatura:
Broncová, D. a kol. Praha 2 křížem krážem. Praha : MILPO MEDIA 2007.
Polák, M. Město Královské Vinohrady. Praha : MILPO MEDIA s.r.o. 2009.
Datum poslední aktualizace: 15.5.2020 20:23
Datum vytvoření: 15.5.2020 20:23