Luděk Marold

Luděk Marold se narodil jako nemanželské dítě matce Aloisii Maroldové, otec je v matrice uveden v osobě nadporučíka Antona Kwetkovitze, který otcovství uznal. Zahynul v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka zemřela o šest let později, takže Luděk záhy osiřel. Vychovávala jej teta Josef Maroldová. Již jako šestnáctiletý byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, ale již po roce ústav opustil a studoval na mnichovské Akademii výtvarných umění. Záhy se začal věnovat ilustrování českých a německých časopisů. V roce 1887 se dvaadvacetiletý Luděk Marold vrátil do Prahy, kde pracoval v ateliéru Maxe Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes. Záhy se proslavil, když mezi četnými ilustracemi zhotovil i dva obrazy, a to Na Nových zámeckých schodech a Vaječný trh v Praze. Právě druhá uvedená malba způsobila obrovskou senzaci. Marold sice získal státní stipendium a v roce 1889 odjel do Paříže, ale pro svou nestálost o něj záhy přišel. Rychle se však díky svým ilustracím uchytil a oženil se se Zdenkou Machovskou (1873–1903), s níž měl později synka Ludvíka. Ten se stal akademickým malířem. Luděk Marold se přátelil s mnoha umělci, mj. s Františem Bílkem.

V roce 1897 se Marold vrátil do Prahy, když ještě předtím, 30. listopadu 1895, se stal řádným členem České akademie věd a umění. Hlavním důvodem návratu byla zakázka na panorama Bitvy u Lipan, která se odehrála 30. 5. 1434 (husitská bitva). Dílo, nazývané rovněž jako Maroldovo panorama, se stalo největším obrazem namalovaným v Česku a bylo určeno pro Výstavu architektury a inženýrství (1898). Obraz je 11 m vysoký, 95 m široký, zaujímá plochu 1045 m2, panorama je na celkové ploše 1362 m² , neboť součástí výjevu jsou dobové napodobeniny zbraní a vozů, přecházejících v malbu. Velkolepou bitvu Marold namaloval za pouhých 127 dnů, byť za cenu obrovského pracovního úsilí. Je autorem figurálních částí, pozadí a přírodní motivy panoramatu jsou dílem krajináře  Václava Jansy, na scénické stránce pracoval Karel Štapfer, kolorista Theodor Hilšer, malíř koní Ludvík Vacátko či malíř Karel Rašek. Nyní je velkolepé dílo umístěno v samostatné budově na Pražském Výstavišti v Praze-Holešovicích v kruhovém pavilonu, který vznikl u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství v r. 1989. Panorama bitvy je shora osvětleno denním světlem a dopadajícím sluncem pro větší autenticitu celého děje. Od roku 1991 je expozice národní kulturní památkou.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, srpen 2025

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

V době, kdy panorama bitvy Luděk Marold maloval, našel v osobě velkouzenáře Antonína Chmela vlídného mecenáše a spokojeně žil v obytných prostorách Chmelova uzenářského závodu na Královských Vinohradech v ulici U Zvonařky č.p. 65/1, nyní La Palais Art hotel Prague. To je důvodem, proč dodnes ve dvou luxusních hotelových apartmánech - Belle Epoque a Marold - dodnes nalezneme autorova okouzlující díla ve formě jedinečně vyzdobených stropů a fresek ve stylu Belle Epoque. Další jeho menší díla můžete najít na chodbách hotelu a dalších prostorách. Maroldův pobyt i skon zde připomíná pamětní deska.

Luděk Marold byl již za svého života jako ilustrátor i malíř velmi oblíbený. Zachycoval věrně momentky ze života společnosti, ale časem se od naturalismu odpoutával a v tehdy módní plakátové tvorbě přešel ke stylizovanému projevu secese. Jeho malby, ilustrace i plakáty ovlivnily vývoj českého secesního umění. Jako mladý a nadaný umělec byl členem více významných institucí: České akademie věd a umění, Umělecké besedy, Jednoty umělců výtvarných, skupiny Weiner Secession, Luitpold-Gruppe v Mnichově, redaktor Spolku Mánes, člen České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.

Dne 1. prosince roku 1898 Luděk Marold po obrovském pracovním vypětí a nakažený tyfem zemřel, a to v mladém věku pouhých třiceti tří let. Stalo se tak ve 3. patře Chmelova domu, nyní zmíněného hotelu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. O rok později se konala první souborná výstava jeho obrazů.