Vojtěch Preissig

Narodil se v obci Světec v okrese Teplice. Jeho otec byl důlní inženýr a v roce 1884 se přestěhovala rodina do Prahy. Od jedenácti let studoval na 1. české reálce v Ječné ulici, kde v roce1892 odmaturoval. Poté  studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna (1892 – 1897). Po ukončení studií odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, aby spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v soukromých ateliérech E. Delauna a A. Schmida. V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma. Založil rodinu a bydlel na Královských Vinohradech, v  Chodské ulici. Jednou z jeho tří dcer byla Irena, později provdána jako Bernášková. Od roku 1905 měl Preissig vlastní grafický ateliér na Vinohradech a tvořil ve stylu secese. Vynikající byly jeho ilustrace -  např. ilustroval Karafiátovy Broučky (1903) a Bezručovy Slezské písně, stejně tak grafické úpravy knih a plakáty. Vojtěch Pressig založil časopis Česká grafika, působil v Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Vlivem finančních problémů, kdy mu byl soudní exekucí zabaven ateliér, odjel v roce 1910 do USA. Ve Spojených státech byl pedagogem na škole Art Students League a reklamním grafikem. Později učil na Kolumbijské univerzitě. Za pobytu v USA se zabýval typografií a vytvářel abstraktní kompozice. Typografii i vyučoval na Wentworth Institut v Bostonu. Experimentoval s asamblážemi – kolážemi z běžných předmětů, otiskoval materiály. V této době vytvořil i slavné písmo Preissig Roman, které je dodnes považováno za jedno z prvních moderních typů (v roce 1925 bylo zavedeno Státní tiskárnou v Praze).

Během 1. světové války se hlásil do služby, ale jeho žádost byla zamítnuta. Zapojil do zahraničního protirakouského odboje a tvořil náborové plakáty do Československých legií. V kampani za svobodu Československa roku 1918 použil své nové plakátové písmo (verzálky). Byl rovněž autorem návrhu na vlajku, který podporoval i Milan Rastislav Štefánik. Nakonec zvítězila vize Jaroslava Kursy.

Ve 20. letech vznikla více než polovina Preissigových ex libris. Roku 1931 se vrátil do Prahy a jeho tvorba se od roku 1934 transformovala do abstraktní malby. Více experimentoval s abstrakcí. Roku 1933 byla v Praze v Topičově salonu na Národní třídě uspořádána úspěšná Preissigova retrospektivní výstava a ve Světci u Bíliny bylo otevřeno Preissigovo museum. 

Během nacistické okupace byl členem ilegální skupiny. Se svou dcerou Irenou Bernáškovou jako člen odbojové skupiny vydával ilegální časopis V boj, na kterém spolupracovala také např. Milena Jesenská. Roku 1940 byl zatčen gestapem, později odveden do koncentračního tábora Dachau, kde v roce 1944 zahynul. Jeho dcera "Inka" byla nacisty popravena v Berlíně o dva roky dříve, 5. března 1942.

Vojtěch Preissig a jeho dcera "mají pamětní desku na domě v Záběhlicích, kde Preissig žil v době protektorátu. 

Na počest vlastence Vojtěcha Preissiga byla vytvořena kolekce oblečení sportovců České republiky pro zimní Olympijské i  Paralympijské hry v Miláně 2026. Ornamenty oděvů vycházejí z Preissigova písma a jsou v černé, červené, bíle a zlaté barvě. „Po letech se práce Vojtěcha Preissiga ocitá opět ve službě vlasti“, zmiňuje autor ornamentů na kolekci ,  akademický malíř Milan Jaroš. Autorkou kolekce je Anežka Berecková. Na návrzích pracovali  s myšlenkou, že nechat do oblečení promlouvat symboly, které vycházejí z písma Vojtěcha Preissiga, je silná historická volba.