Alois Eliáš, Francouzská čp. 436/36 (Vinohrady)

Alois Eliáš se narodil v rodině krejčovského pomocníka jako nejmladší ze tří dětí. Do obecné i střední školy chodil na Královských Vinohradech, v letech 1908–1911 vystudoval c. k. Českou vysokou školu technickou v Praze, pak působil ve Lvově a Haliči. Za války přešel do ruského zajetí a v roce 1917 vstoupil do řad 5. čs. střeleckého pluku Československých legií, s nímž se dostal do Francie. Do Československa se dostal 10. ledna 1919 v hodnosti štábního kapitána pěchoty v záloze.

Po návratu se rozhodl pokračovat ve vojenské kariéře. V lednu 1936 dosáhl povýšení do hodnosti divizního generála a krátce nato byl jmenován velitelem V. armádního sboru v Trenčíně. Po obsazení Československa německou armádou byl generál Eliáš po odstoupení Rudolfa Berana navržen na post ministerského předsedy protektorátní vlády. Druhá protektorátní vláda byla jmenována 27. dubna 1939 a Eliáš se ihned zapojil do podzemní vojenské organizace Obrana národa a spolupracoval i s odbojovými skupinami, Politickým ústředím a s Petičním výborem Věrni zůstaneme. Za tuto činnost a spolupráci s Benešovou exilovou vládou v Británii byl A. Eliáš 27. září 1941 zatčen a 19. června 1942 zastřelen.                              

Autorem mramorové pamětní desky ve Francouzské ulici je J. Kavan.

Alois Eliáš byl aktivním členem Sokola. Tuto skutečnost připomíná pamětní deska v budově TJ Sokol Praha Královské Vinohrady, která vyla odhalena 21. ledna 2020.