Hlavní záložky

Gröbeho vila
Adresa
Havlíčkovy sady
12000 Praha 2 - Vinohrady
Česká republika
50° 4' 9.5736" N, 14° 26' 42.1404" E
Gröbeho vila

Gröbeho vila (Grébovka) č.p. 58 - Havlíčkovy sady

Antonín Viktor Barvitius, Josef Schulz
1870­–1874 (vila), 1871–1888 (park)

Historie:

Vila, kterou si nechal postavit Moritz Gröbe, patří ke skupině pražských staveb, nejvíce ovlivněných italským prostředím, respektive italskou renesancí. Tyto vily si v poslední třetině 19. století stavěla podnikatelská elita, ke které Gröbe patřil. Narodil se 14. září 1828 v Kahle a již od mladého věku pracoval u firmy Vojtěcha A. Lanny. Později se stal prokuristou a dále společníkem Tomáše Lanny, a následně společníkem firmy Adalbert Lanna ml. a Johann Schebek. Jejich firma tehdy značně zbohatla na výstavbě zdymadel, železničních tratí a mostů. O tom, že s významným podnikatelem a mecenášem Lannou ho nepojil jen pracovní vztah, svědčí zápis v Lannových poznámkách k autobiografii k roku 1891: „5. března. Můj přítel…Moritz Gröbe zemřel“.

Gröbe si po Lannově příkladu ke stavbě své vily vybral architekta Antonína V. Barvitia (1823–1901), absolventa vídeňské Akademie výtvarných umění v ateliérech Karla Roessnera, Eduarda van der Nülla a Augusta Sicarda von Sicardsburga. Po absolutoriu získal Barvitius v roce 1854 státní stipendium na studijní cestu do Itálie a od roku 1856 se ujal památkové obnovy Palazzo di Venezia v Římě pro rakouské velvyslanectví. V Praze k jeho nejvýznamnějším realizacím patřily Lippmanova a Lannova vila v Bubenči a původní nádraží Františka Josefa I. z let 1869–1871, navržené spolu se švagrem – Ignácem V. Ullmannem.
Již roku 1871 se započalo s úpravou zahrad a se stavbou umělých skal, na niž se podílel sochař Josef Vorlíček. V roce 1905 Gröbeho dědicové objekt odprodali vinohradské obci, 1906 byl park otevřen veřejnosti a přejmenován na Havlíčkovy sady. Od té doby vila spolu se sady několikrát změnila své nájemníky a s nimi i využití.
Již roku 1871 se započalo s výsadbou vzácných stromů a keřů a se stavbou umělých skal, jeskyň a jezírka, které se nacházejí v západní části parku. Na vzniku tohoto komplexu se podílel sochař Josef Vorlíček. Skály a umělé pařezy při cestách byly vytvořeny z kamenů, přivezených z Třebenic u Chrášťan. V dolní části parku vznikla vodní nádrž–kašna se sochou Neptuna od Bohuslava Schnircha. Gröbe do svého areálu zahrnul a přebudoval i klasicistní usedlost Horní Landhauska čp. 59 (z 1863).
Ve vile se v letech 1902–1905 ubytovala vnučka císaře Františka Josefa I. Alžběta spolu se svým chotěm Karlem Ottou knížetem Windischgrätzem. Později byl Karel Otto převelen do Vídně a rodina vilu opustila. V roce 1905 Gröbeho dědicové objekt odprodali vinohradské obci (již předtím zde pěstovali zeleninu a za vstupné pouštěli do parku), 1906 byl park otevřen veřejnosti a přejmenován na Havlíčkovy sady, Gröbův skleník byl přeměněn v akvaristickou a teraristickou expozici se zvěřincem. Vila pak sloužila Vysoké škole lesnické, která se částečně přestěhovala do italizující usedlosti Dolní Landhauska čp. 60 (z 1871). V roce 1937 zde byla zřízena Baxova domovina dětských zájezdů, roku 1939 vilu obsadil Hitlerjugend. Celý areál – vilu, vivárium ad. – pak fatálně poškodilo bombardování v roce 1945. Vilu poté v letech 1950–1953 rekonstruovali podle projektu architekta Pavla Smetany pro Ústřední dům pionýrů a mládeže. Po roce 1989 ve vile několik let sídlila Soukromá taneční konzervatoř. V roce 2001 se nájemcem stala společnost Ceeli institut, která roku 2003 zahájila opravy. Společnost však od smlouvy odstoupila pro finančně náročné restaurování nově nalezených „kratochvilných“ ornamentálních a alegorických fresek v tzv. Pavilonu, kde se v dobách fin de siècle hrával kuželník a jiné společenské hry.
V letech 2007–2010 byl Pavilon Městskou částí Prahy 2 rekonstruován a přestavěn na kavárnu podle projektu Jiřího Javůrka a Vladimíra Thiele. Již v devadesátých letech však byla omlazena vinice, a v letech 2002–2004 podle projektu ateliéru dum architekti opraven a dobudován Schulzův viniční altán.

Popis:

Vlastní Gröbeho vila je svými třemi nadzemními podlažími na podélném půdorysu posazena na rozsáhlé terase z navážek (uvádí se až 60 000 povozů) tehdy budovaného vinohradského tunelu. Vstupní bosované průčelí vily charakterizuje pětiosý pilířový podjezd, na němž je umístěna zámecká „vítací“ terasa a malý balkón ve 2. patře. Vilu kryje nízká přesahující střecha, pod kterou je výrazná lunetová římsa zdobená freskovým pásem s motivy dětí od vídeňského malíře Kuglera. Interiéry – celkem 30 prostorných pokojů v patrech přístupných reprezentativním mramorovým schodištěm s kazetovým stropem – navrhoval architekt Josef Schulz (1840–1917).
Objekt je od roku 1964 památkově chráněn.

Adresa
Havlíčkovy sady
12000 Praha 2 - Vinohrady
Česká republika
50° 4' 9.5736" N, 14° 26' 42.1404" E
Galerie: 
Gröbeho vila
Gröbeho vila
rekonstrukce skleníku 1884
Smetana rekonstrukce
Altán - Gröbeho vila
Gröbeho vila
Návrh skleníku, 1868
Pavel Smetana, plán rekonstrukce vily po válečném bombardování, 1950
Pavilon
Odkazy a literatura: 
Kolektiv autorů, Slavné stavby Prahy 2, FOIBOS BOOKS, s. 117–119, Praha 2011.
Jiří Šubert (ed.), Villa Lanna – Antika a Praha 1872, Praha 1994.
Petr Krajči, Gröbeho vila, in: Slavné pražské vily, Praha 2008, s. 35–36.
(MČ 2), Pavilon. Rekonstrukce Pavilonu v Havlíčkových sadech, Praha 2010.
Datum poslední aktualizace: 8.10.2018 22:05