Grotta v Grébovce (Vinohrady)

Historie

Velkopodnikatel a stavitel Moritz Gröbe nechal po roce 1870 vybudovat na místě bývalých vinic velký park (dnes  Havlíčkovy sady , známé jako Grébovka) i s několika zajímavými stavbami. Vhodně využil odkopané zeminy ze stavby vinohradského tunelu a postavil na pozemku pro svou rodinu nejen nádhernou vilu a park s terasami, skleníky, vodotrysky, Viničním altánem, Grottou, Pavilonem a dalšími objekty.

Dominantou parku je vila, ale romantická a dosti rozlehlá umělá jeskyně stále patří k nenavštěvovanějším objektům. Nachází se v horní části sadů, pod ulicí U Havlíčkových sadů, kde je i jeden z vchodů do areálu. Grotta je vskutku neotřelým projektem. Před jeskyní stojí socha Neptuna s „vodometem“. Původně měla sloužit jako odpočinkové místo určené k tichému rozjímání. Traduje se, že když si chtěl Moritz Gröbe odpočinout, vcházel do parku jako do chrámu. Sluha ohlásil jeho příchod do určité části a všichni, kdo se tu zrovna nacházeli nebo pracovali, museli místo opustit. Majitel si pak vychutnával krásu parku nebo jeskyně sám. Když v roce 1881 po mozkové mrtvici ochrnul, k jeho milované Grottě ho dopravovali v pojízdném křesle.

Toto heslo se nachází na herní trase Havlíčkovy sady v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

V roce 1906 byly sady otevřeny pro veřejnost a v Grottě byla zřízena letní restaurace, nazvaná V Jeskyni nebo U Neptunovy jeskyně. V plné sezóně se sedělo u stolků rozestavěných v celém prostoru i na terasách a hrála tu živá hudba a bývalo plno. Pilo se pivo i limonády. Takto trávené nedělní odpoledne patřilo tehdy v Praze k tradici. V letech 1921 až 1923 sloužila jeskyně v Grottě také jako pozorovací místo České astronomické společnosti.

Park dostal „osudovou ránu“ při bombardování Prahy v únoru 1945. Byla zasažena Gröbeho vila a začala hořet, byly zničeny vinné sklepy, zeleň i Grotta. V sedmdesátých letech byla jeskyně opravena, ale brzy byla opět zdevastována a musela být uzavřena. Stále byla velkým lákadlem pro děti, které sem lezly, a hrozilo, že se zřítí dolů. Po listopadové revoluci v roce 1989 a následných společenských změnách dostala městská část Praha 2 celé Havlíčkovy sady do správy. Rozlehlý prostor včetně zdevastované Grotty byl v havarijním stavu, a z toho důvodu nechal někdejší starosta Prahy 2 Michal Basch vypracovat posudek na přibližný odhad nákladů na revitalizaci parkových ploch a opravu objektů v celé Grébovce. Záměrem bylo zachovat prostor pro veřejnost, vybudovat restauraci, nebo umožnit činnost nějaké vzdělávací instituce a podobně. Zajímavostí je, že Grotta i park Grébovka před tím posloužily i jako lokace pro natáčení filmů. Dramatické pohádky filmů Panna a netvor (1978) a detektivky Černá punčocha (1986), ve kterých můžeme vidět lokalitu ještě před rekonstrukcí.

Kompletní obnova této jedinečné pražské zahrady, která je rozložena ve svahu mezi Botičem a obytným územím Vinohrad, trvala deset let. Jako investor byla nakonec vybrána společnost CELLI Institut, o.p.s., která chtěla později využívat Gröbeho vilu jako školicí zařízení. Dnes má své prostory také v  Dolní Landhausce. Opravám předcházel umělecko-historický průzkum, který provedla Mgr. Věra Müllerová. Její práce posléze sloužila jako podklad pro projekt generální rekonstrukce.

Stavba

Grotta byla postavena podle projektu architekta Antonína Viktora Barvitia a zhotovil ji sochař Josef Vorlíček. Vznikla po roce 1871, kdy byla upravena západní část zahrady s umělými skalkami a přírodním jezírkem s přepadem vody. Nechyběly ani umělé pařezy s betonovými kořeny. Plán celého romantického zákoutí vypracoval architekt Antonín V. Barvitius 

Jeskyně byla pojata jako část architektonického členění zahrady. Je vlastně přistavěna k čedičové skále. Je třípodlažní, dole před ní je vodotrysk se sochou Neptuna a s kamennými plazi od sochaře Bohumila Schnircha. Umělé skály byly provedeny z kvalitních cihel na cementovou maltu a byly i cementem omítnuty, takže připomínaly krápníky. Byly zde vytvořeny chodbičky, malé sálky se kamennými sedátky, jeskyňky, několik schodišť, terasy a zcela nahoře vyhlídková terasa s triumfální bránou. Dole byla arkádová promenáda. Jeskyně má vnitřní systém podzemních chodeb, kde se skrývají důmyslné odvětrávací a odvodňovací šachty.

Při opravě Grotty, která skončila v roce 2011 podle projektu architekta Jiřího Javůrka, bylo nejprve přikročeno k vyčištění odvodňovacího kanálu. Byl plný odpadu, který po sobě nechali vandalové, a podzemní chodby byly zatopeny. Záchranné práce tedy začali potápěči. Restaurátorské práce pokračovaly na samotné stavbě. Architekti z ateliéru SGL Projekt čistili balustrády, niky, stěny a malby ručně pomocí štětců. Jednotlivá místy přitom vyžadovala různé technologické postupy. Byly obnoveny i cesty kolem a prostor před kašnou.

Současnost

Grotta byla slavnostně otevřena během vinobraní v září 2011. Jeskyně s přilehlým jezírkem a vyhlídkou je po rekonstrukci ozdobou západní části Havlíčkových sadů. Grotta zvítězila v krajském kole soutěže o Cenu Programu regenerace Městských památkových rezervací a Městských památkových zón za rok 2011. V soutěži Park a zahrada roku 2012 získala městská část Praha 2 za Grottu Cenu děkana Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Soutěž pořádal Svaz zakládání a údržby zeleně.

Je kulturní památkou a součástí památkově chráněného souboru Havlíčkovy sady. V současné době je volně přístupná.