Hamáčková (Vinohrady)

Historie

V 18. století se uvádí v severozápadní části dnešních Havlíčkových sadů vinice s domem nazvaná Hamáčková, č.p. 57. Jméno je snad odvozeno od některého jejího majitele. Někdy je pojmenována také jako Hamačka nebo Hamáková. Od roku 1797 do roku 1822 ji vlastnil Jakub baron Wimmer. Od jeho potomků ji koupili manželé Chválovi a po nich ji měli v majetku Dolejškovi. Vinice na mírném svahu tu byla ještě v polovině 19. století. Část Hamáčkové byla jako ostatní sousední pozemky kolem roku 1860 prodána Moritzi Gröbemu, který zde poté vybudoval rozlehlý park a postavil vilu.

Podle  Seznamu míst v království Českém z roku 1878 tvořily politickou a katastrální obec Královské Vinohrady kromě dalších také například vinice Vondračka, Folimanka, Heinovka čili Šafránka a také Hamáčkova čili Grünwaldka aneb Větrovka. Hamáčková s Větrovkou byly původně samostatné usedlosti a přibližně kolem roku 1850 splynuly v jeden celek.

Zbytek pozemku s budovou, která byla v roce 1874 přestavěna, získala v roce 1900 vinohradská obec, která pozemky nechala rozdělit na parcely. Stavení využívala jako hnaneckou stanici, což byla tzv. „přestupní stanice“ pro nežádoucí osoby před jejich další cestou mimo katastr Vinohrad. Poté objekt ještě několik let sloužil jako chudobinec. Samotná budova Hamáčkové byla zbořena v roce 1929.

V blízkosti Hamáčkové se nacházely ještě další viniční a hospodářské usedlosti, mapř. Kozačka, Karlovka nebo Horní Landhauska.