Šafránka (Vinohrady)

Usedlost Šafránka je známá rovněž jako Dolní Hajnovka, č.p. 52. Její pozemky bývaly nad dnešní Ruskou ulicí, na hranici Vinohrad a Vršovic, a táhly se až k  náměstí Míru. Podle Františka Pavlíka a jeho Památníku města královských Vinohradů z roku 1929: „Před vinohradskou radnicí ještě v roce 1884 sklízeli obilí. Byla to pole dvorů Nigrinky a Šafránky.“  

V literatuře se uvádí, že na konci 18. století se baron Jakub Wimmer zasloužil o znovuoživení rozsáhlých a pustnoucích pozemků za Žitnou branou. Byla mezi nimi i část někdejších zahrad a polností usedlosti Šafránky, na nichž baron vybudoval aleje a Růžové sady.

V letech 1871–1873 patřila usedlost Dolní Hajnovka a Horní Hajnovka vinohradskému starostovi Čeňku Vávrovi. Na části pozemků, které roku 1890 vykoupila vinohradská obec, byla postavena Vinohradská vodárna. V roce 1895 jsou ještě uváděni jako majitelé usedlosti Vávrovi dědicové. Ale na další části zahrady vznikly téhož roku Bezručovy sady, nyní Sady bratří Čapků. Zbývající území Šafránky bylo po roce 1918 zastavěno vilami i činžovními domy a usedlost zanikla. Byla zde postupně vystavěna vilová ulice Na Šafránce (dnes patří do městské části Praha 10) a navazuje na ni ulice Slovenská.

Hajnovky byly skutečně dvě, Horní Hajnovka, č.p. 51 a Dolní Hajnovka, č.p. 52. Dnes také již zaniklá usedlost č.p. 51 bývá ve starších pramenech uváděna i jako Horní Hejnovka. Nacházela se mezi dnešními ulicemi Korunní a Dykovou. Kdysi tu bývala vinice, kolem poloviny 18. století tu existoval poplužní dvůr. Jako rok přestavby usedlosti je udáván letopočet 1876 a již na sklonku 19. století patřil objekt vinohradské obci, která zde zřídila infekční nemocnici. Rozsáhlou zahradu využívali v létě ke cvičení Sokolové a později i Federovaná dělnická tělocvičná jednota. V roce 1929 zde byla postavena transformační stanice Elektrických podniků hl. m. Prahy. V sousedství bývaly pozemky známé usedlosti Feslové, dnes vila v Dykově 20, Praha 10. 

Název ulice Na Šafránce tak stále připomíná pradávný dvorec a zahradu, kde se pěstoval šafrán. „Ježto našimi předky byl šafrán hojně pěstován již v 15. století, zachovala se i jinde pojmenování polností Šafranice, Šafránka, Na Šafránce apod.“