Pavilon Grébovka (Vinohrady)

Historie

Na místě bývalých vinic a usedlostí nechal bohatý pražský podnikatel Moritz Gröbe (1828–1891) ke konci 19. století vybudovat velký park a zahradu s novorenesanční vilou, půvabným dřevěným Viničním altánem, vinicí, umělou jeskyní Grottou, skleníky a také Pavilon s kuželnou. Většina staveb vznikla podle návrhu architekta Antonína Viktoria Barvitia a Josefa Schulze v rozmezí let 1871 až 1888. Vzorem jim byly italské renesanční paláce a zahrady. Mnoho plánů ke stavbě Pavilonu se však nedochovalo a na té nepatrné části je podpis jen J. Schulze, a to z roku 1881.

V Pavilonu byl v postranním křídle vybudován kuželník a ve druhém střelnice zvaná „lukostřelna“. Hlavní stavbu doplňovaly altánky a „letní salony“, hrála zde živá hudba a právě zde M. Gröbe přijímal hosty. Pavilon tehdy sloužil k odpočinku, sportovnímu vyžití a zábavě. Stěny interiéru byly ozdobeny malbami a nad hlavním vstupem se skvěl – a nyní opět skví – německý nápis: „Kdo nemá rád víno, ženy a zpěv, ten zůstává bláznem celý život“. Další nápis říká: „Víno dělá veselé lidi, voda dělá mokrou kůži“. V roce 1906 byly sady otevřeny pro veřejnost a v Pavilonu stále sloužila lidem příjemná kavárna a restaurace. Podobná letní restaurace byla otevřena i v Grottě.

Toto heslo se nachází na herní trase Havlíčkovy sady v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

V roce 1918 byly v Pavilonu zřízeny jesle, které se oficiálně jmenovaly Jesle generála Pellé podle náčelníka francouzské vojenské mise a zároveň hlavního štábu čs. armády Maurice C. J. Pellé. Mj. tento francouzský generál se v roce 1921 oženil s Annou, neteří české malířky Zdenky Braunerové. Jesle měly část pro kojence, jejíž kapacita byla 35 dětí, a druhou pro děti ve věku 3–6 let. Všechny dostávaly pravidelně 3× denně jídlo, během týdne měly zeleninu, 2× maso a jednou moučník. Měly ústavní prádlo, chodily si hrát ven. Na svou dobu byly jesle moderní a mohli je využívat i chudí rodiče, kteří chodili do práce.

Na konci druhé světové války v únoru 1945 Havlíčkovy sady podlehly bombovému útoku. Byla zasažena Gröbeho vila, byl poškozen Pavilon, vinné sklepy, vinice i Grotta. Po válce opravený Pavilon dál sloužil jako jesle. Avšak po jejich uzavření objekt začal zarůstat náletovými dřevinami a chátral. V 90. letech bylo uvnitř tmavé a vlhké skladiště.

Stavba

Pavilon je postaven převážně z dřevěných prvků a z hrázděného zdiva. Podle odborníků architekt Josef Schulz (1840–1917) vycházel z původní koncepce A. Barvitia. K celému areálu se dochoval jediný situační plán vodního řadu z roku 1884, na němž jsou zachyceny i některé stavby včetně Pavilonu. Doposud není jasné, kdo byl autorem původních maleb na zdích uvnitř. Uvažuje se o Adolfu Liebscherovi u starší malby, druhý, secesnímu stylu poplatný rukopis zůstává neznámý a čeká na podrobnou analýzu speciálního výzkumu.

V době, kdy zde byly jesle, byla stavba několikrát upravována. V roce 1927 bylo zbořeno východní křídlo a nahrazeno novodobou přístavbou, cihly vyplňující hrázděné konstrukce byly natřeny na červeno. Byly zazděny portály u vstupních dveří. Z bezpečnostních a hygienických důvodů byl nakonec Pavilon uzavřen.

Provedení plánů rozsáhlé rekonstrukce areálu předcházela řada průzkumů, hlavně umělecko-historický průzkum, který provedla Mgr. Věra Müllerová, další průzkum stavebně-technický a dendrologický. Mj. bylo zjištěno, že původně byla obě ramena stavby prosklená. Je známo, že se od dob Moritze Gröbeho nedochovaly nejméně dva altánky, z nichž jeden stál u Pavilonu, skleníky a rozhledna.

Velmi náročné bylo restaurování autentického zdiva Pavilonu, kdy restaurátorky (Zdenka Fejfarová a ak.soch. Jana Trubačíková) musely nejdříve cihly očíslovat, pak šetrně rozebrat, ošetřit a po vyspravení konstrukce znovu osadit zpět na místo. Rovněž obtížné bylo určit umístění oken a dveří, opravit je a zasadit na jejich místo. Byly objeveny skryté figurální malby na stěnách, které byly citlivě zrestaurovány. Skupina restaurátorů ak. mal. Tomáše Bergera malby vyčistila, některé i s omítkou sejmula, ošetřila a usadila zpět. Tento tým odborníků měl na starosti také obnovu vnějšího pláště historické budovy. V neposlední řadě bylo k Pavilonu přistavěno nové prosklené moderní křídlo.

Opravu financovala městská část Praha 2 za podpory státní dotace a dotace Zastupitelstva Hl. m. Prahy. Návrh vytvořila architektonická kancelář SGL projekt pod vedením ak. arch. Jiřího Javůrka a ing. arch. Vladimíra Thiele v roce 2004, druhá varianta byla vypracována r. 2007.

Současnost

Během rekonstrukce byly obnoveny nástěnné malby, hrázděné zdivo, střecha, podlahy a veškeré vnitřní instalace. Na místě někdejší střelnice bylo dostavěno třetí křídlo s venkovní terasou, kde je celoročně kavárna a občerstvení i sociální zařízení, takže nyní opět slouží k odpočinku. V Pavilonu se konají zde svatby, pracovní rauty a další podobná společenská setkání. Za obnovu objektu byli autoři oceněni v roce 2011 na mezinárodním festivalu architektury v Barceloně.