Dobré jídlo a pití, aneb historie Prahy 2 trochu jinak
Památky, sochy, umělecké osobnosti, významné události - tak se obvykle připomínají dějiny. Ale pojďme to zkusit jinak. I poznávání našeho okolí a jeho historie může "vést žaludkem". Akcí spojených s dobrým jídlem a pitím je stále více, i v Praze 2. Například v červnu se v Grébovce zahajuje pikniková sezóna festivalem Apetit, v září se zde pak koná tradiční Vinobraní. Hody se však konaly i v Riegrových sadech, s rozmanitými chutěmi, vínem i whisky se lze setkat na Novoměstské radnici a farmářské trhy na náplavce a na Tylově náměstí také mají na co navazovat. Pojďme si představit Prahu 2 jako městskou část, která má v oblasti gastronomie spoustu zajímavých míst a okamžiků. Ať již v Havlíčkových sadech, či jinde.
Již samotné Havlíčkovy sady neboli Grébovka, místo konání červnového Apetit pikniku a tradičního zářijového Vinobraní, mají zajímavou historii. Gröbeho vila si před časem připomněla 150. výročí položení základního kamene stavby (3. 6. 1871). Vznik vily, stejně jako později celého okolního parku inicioval úspěšný podnikatel Moritz Gröbe jako svůj ráj na zemi. Jde o místo s tradicí vína. Historie zdejších vinic a usedlostí sahá až do doby Karla IV. Pojďme tedy začít tam.
Karel IV., Nové Město a zásobování Prahy, vinice aj.
Karel IV. založil roku 1348 nejen univerzitu, ale i Nové Město pražské. O významné roli Nového Města v zásobování Prahy svědčí, že jeho největší prostranství, dnes Karlovo náměstí , sloužilo jako dobytčí trh a také se tak jmenovalo až do roku 1848. Dobytčí se dříve nazývala dnešní ulice U Nemocnice. Obchod s dalšími komoditami připomínají názvy ulic Žitná a Ječná, která kdysi končila u hradeb Svinskou bránou (po barokní přestavbě Slepá brána). Dnešní Salmovská, kolmá na Ječnou, se dříve nazývala Krupná. Zajímavostí Karlova náměstí byla i již zaniklá Slanečková bouda před Novoměstskou radnicí.
Karlovi IV. vděčíme i za založení vinic, které díky jeho nařízení vznikly okolo Prahy, tedy i na vyvýšeninách za hradbami Nového Města, kterým se později říkalo Viničné hory. Roku 1849 vznikla obec Vinohrady a o 30 let později byla povýšena na město Královské Vinohrady. Vinařství kolem Prahy mělo období rozkvětu i úpadku (to za husitské revoluce a zejména za třicetileté války). Nicméně, fungovala zde řada viničních usedlostí, z nichž některé dnes už připomínají jen názvy jako Smetanka, Vozová, Kleovka, Kozačka, Perucka, Zvonařka aj. V Nuselském údolí byla usedlost Folimanka. Vinice byly a jsou i na Vyšehradě. Na území Grébovky byly usedlosti Horní Landhauska a Dolní Landhauska. Dodnes je zde vyhlášená pražská vinice a Sklep Grébovka.
Oblast usedlostí za hradbami začala v 19. století začala nabývat na významu pro výlety Pražanů. Vznikaly zde zařízení pro zábavu jako divadelní arény ( Pištěkova aréna, Pštroska neboli Heinovka aj.) a zájezdní hostince, kde se i tancovalo - příkladem je hostinec Kravín. Pojďme od vína k pivu a dalším hostincům.
Pivo a hostince
Nedaleký Vinohradský pivovar sice najdeme v části Vinohrad ležící v Praze 10, ale Nové Město mělo také zajímavá pivní místa.
Nedaleko od Karlova náměstí dodnes funguje Novoměstský pivovar (Praha 1). Na Karlově náměstí stojí budova Černý pivovar, názvem odkazující na historii dnes již neexistujícího domu U Zlatého lva s pivovarem s více než pětisetletou tradicí. Nenajdeme už ani nedaleký Dům U Šálků, kde býval vyhlášený hostinec s pivovarem. Dnes zde stojí skleněné Charles Square Center. Minipivovar s restaurací najdeme alespoň na rohu Ječné a Lípové v Pivovarském domě, kde sídlí i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Vyhlášených hostinců bývalo více, některé fungují dodnes. Připomeňme např. legendární hostinec U Kalicha, zaniklý Hotel Gráf (Kriváň) nebo restauraci Vltava a mnoho dalších. Hospody byly odjakživa místem setkávání a působily zde různé spolky. Za všechny zmiňme alespoň hostinec U Hejduků v Podskalí, též již neexistující, kde byl před více než 150 lety (1871) založen dodnes fungující nejstarší spolek Vltavan. A v Podskalí nelze vynechat ani zmínku o Střední průmyslové škole potravinářských technologií, kde mezi vyučovanými obory nechybí ani kvasná technologie. Mezi hospodami nesmíme zapomenout na legendární krčmu Jedová chýše v blízkosti kostela u sv. Apolináře. Zanikla v roce 1933 a místo ní stojí funkcionalistický dům.
Maso, uzeniny a jiné lahůdky
S rozvojem města Královské Vinohrady zde vzkvétal další potravinářský obor - zpracování masa a výroba uzenin. Bylo zde hned několik úspěšných podnikatelů v tomto oboru. Bývalou usedlost Zvonařka přetvořil Antonín Chmel na podnik, kde se vyráběla slavná pražská šunka, vyvážená do celého Rakousko–Uherska i dále. Jméno Emanuela Macešky, nese nejen palác na Vinohradské, ale také slavný mazací buřt zvaný „Maceška“. Další podnikatel Josef Beránek vybudoval na dnešním Tylově náměstí velký podnik, dnes bychom řekli potravinářsko-obchodní komplex, který zahrnoval řeznictví, restauraci, moderní tržnici, později i hotel a biograf. Dnes nese jeho jméno alespoň zdejší hotel. Mezi velkouzenáři nesmíme zapomenout i na Richarda Hulatu.
Jiným oborem byly cukrovinky. Slavná je Orionka, kterou na Královských Vinohradech vybudoval František Maršner. Po administrativním rozdělení Vinohrad leží tato lokalita v Praze 10.
Ovoce a zelenina
Vinohrady nesou jméno po tradici vinic, ale na přelomu 18. a 19. století se zde pěstovalo také ovoce a zelenina. V této souvislosti zmiňme dvě jména. Hrabě Canal de Malabaila zakoupil pozemky několika usedlostí za hradbami a vybudoval zde ovocnou, zelinářskou a botanickou zahradu. Část později podlehla zástavbě, ale dodnes zůstaly z původní zeleně zachovány alespoň Riegrovy sady. Druhým činorodým mužem byl baron Jakub Wimmer. Rovněž zakoupil řadu pozemků, založil mj. hostinec Kravín, který obklopovaly zahrady a ovocné sady. Zajímavostí je, že dokonce i v Grébovce pěstovali Gröbeho potomci jeden čas zeleninu, aby získali prostředky na provoz.
Trhy a tržnice
Zmínili jsme roli Nového Města ve středověku ( Dobytčí trh, Ječná, Žitná aj.). Také v rostoucích Vinohradech byla tržiště. Nejprve hrálo významnou úlohu dnešní Tylovo náměstí, které se po dvacet let od vzniku jmenovalo Tržní. Nikoliv náhodou zde vybudoval tržnici i podnikatel Beránek. Vinohrady se však dále rozrůstaly a radnice nechala na počátku 20. století vybudovat Městskou ústřední tržnici, kterou můžeme dnes navštívit jako nákupní galerii Vinohradský Pavilon. Pokud tedy dnes chcete v Praze 2 na trhy za čerstvými potravinami na stáncích, tedy na Tylovo náměstí, kde se navazuje na starou tradici, nebo na populární farmářské trhy na náplavku na Rašínově nábřeží.
Veselice s jídlem a pitím
V souvislosti se slavnostmi dobrého jídla a pití v Praze 2, jakými jsou Apetit piknik či Vinobraní, ještě jedna připomínka slavné tradice. V Nuselském údolí se konávala od 18. století jarní ševcovská pouť Fidlovačka, kam se chodila bavit půlka Prahy. Rozhodně zde nechybělo veselí a něco dobrého na zub. Dnes nám ji připomíná už jen Divadlo Na Fidlovačce, ale hlavně divadelní hra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka, aneb Žádný hněv a žádná rvačka, v níž zazněla píseň Kde domov Můj, dnešní státní hymna.
Výčet není zdaleka úplný, ale to ani nebylo záměrem. Chtěli jsme vám nabídnout malou „ochutnávku“ historických zajímavostí s možností „zakousnout“ se do podrobnějších informací v Encyklopedii. Jistě jste se dozvěděli něco nového. Třeba se na městskou část, kde právě ochutnáváte dobroty a lahodné nápoje, budete dívat zase trochu jinak. Tak dobrou chuť.
DOPORUČUJEME: Vyzkoušejte své znalosti v kvízu Historie Prahy 2 pohledem dobrého jídla a pití.
Datum vytvoření: 12.6.2022 14:18
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba