Slanečková bouda na dobové fotografii.

Slanečková bouda, Karlovo náměstí (Nové Město)

Od doby Karla IV. se až do roku 1863 nacházela před budovou Novoměstské radnice velká stavba prostého zevnějšku – novoměstské kupecké skladiště, později nazývané Slanečková bouda.

Historie

Na starších vyobrazeních Karlova náměstí zaujme pozorovatele v jeho severní části, na exponovaném místě před Novoměstskou radnicí, velká budova. Jejím předchůdcem byl rozsáhlý objekt zdobený gotickými věžičkami – novoměstské kupecké skladiště, zřízené již za Karla IV. Jednalo se o jakýsi protějšek obchodního Týnského dvora na Starém Městě, na Novém Městě nazývaný Novoměstský ungelt.

Zmíněná velká budova byla lidově nazývána Slanečková bouda. Bylo to zděné stavení, v němž se odedávna provozoval velkoobchod se slanečky a s jinými rybami mořskými i tuzemskými, a to až do té doby, dokud Novoměstským náležel výhradní monopol na tento druh zboží. Privilegium pro obchod dovezenými mořskými rybami připadl Novému Městu již v roce 1367. Sklad ryb byl vždy – až na výjimky, kdy kupříkladu za třicetileté války byl přeložen do obecního domu U Černé růže – na tomto místě.

Zánik

Když císař Josef II. zakázal do Prahy ryby z ciziny dovážet, pozbyla Slanečková bouda – to už v ní byl i sklad soli a městská váha – svůj původní účel. V roce 1874 byl pražský magistrát vyzván, aby objekt postoupil pro vojenské vozatajstvo. Městská rada nechala stavitelem Josefem Zikou a přísežným mistrem tesařským Janem Želnickým vypracovat příslušný odhad ceny nemovitosti. Poté nabídla vojenskému eráru prodej za odhadní cenu, nebo roční pronájem za 120 zlatých. Ten se rozhodl pro koupi. Smlouva o prodeji Slanečkové boudy za 2 000 zlatých byla podepsána 7. února 1786.

V dalším století převládl názor, že stavení není rozhodně ozdobou náměstí a důstojným protějškem (tehdy již bývalé) Novoměstské radnice. Navíc měl být vytvořen prostor pro předpokládané vojenské cvičiště. Příslušná jednání o tom, že by pražský magistrát objekt odkoupil a zbořil, byla vedena již v roce 1830. Záměr se však podařilo realizovat až mnohem později, smlouva o prodeji mezi vojenským erárem a pražskou obcí byla uzavřena 10. dubna 1862.

Bourání Slanečkové boudy bylo odloženo až na jarní měsíce příštího roku. Tato nedílná součást historické zástavby Karlova náměstí tak ještě dvakrát posloužila zcela originálním způsobem. Městská rada se dne 9. září 1862 usnesla, aby byl objekt propůjčen na 14 dní za denní poplatek 2 zlatých majiteli zvěřince Casanovovi k předvádění žiraf, a od 2. prosince pronajal Slanečkovou boudu Bohumilu Kreuzbergovi, který tady do 10. dubna 1863 provozoval cirkusová představení se zvířaty. To se ale již blížil definitivní zánik objektu. Dne 1. května 1863 svěřila městská rada zboření Slanečkové boudy Matyáši Vejrostkovi, a to za 1 300 zlatých, včetně odvozu stavební sutě.

Na místě Slanečkové boudy pak byl při parkové úpravě Karlova náměstí postaven pomník básníka Vítězslava Hálka.

Galerie: 
Výřez rytiny F. van Ouden-Allena z roku 1685 s Novoměstským ungeltem před radnicí.
Slanečková bouda na Sedelerově prospektu z rku 1606.
Datum zániku
1.5.1863
Katastrální území

Název: Slanečková bouda

Umístění: Karlovo náměstí v místě pomníku Vítězslava Hálka

Vybudováno: 14. století

Zánik:1863

Adresa
Karlovo náměstí
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 32.7072" N, 14° 25' 11.8092" E
Odkazy a literatura:
Datum poslední aktualizace: 30.3.2021 17:13
Datum vytvoření: 22.3.2021 10:43

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?