Kubistická architektura v Praze 2 (Vyšehrad)

Kubismus

Vznik tohoto stylu se váže k prvnímu desetiletí 20. století, kdy umělci Georges Braque a Pablo Picasso malovali obrazy, tvořené hrubými geometrickými formami. Pojem „kubismus“ prvně použil roku 1908 francouzský kritik umění Louis Vauxcelles.

V českém prostředí se prosadil v malbě, sochařství, užitém umění, scénografii a především architektuře. K prvním kubistickým architektonickým vizím patřil návrh nástavby Braunova domu v novoměstské Vodičkově ulici, který vytvořil Vlastislav Hofman v roce 1909 nebo 1910 a v centru Prahy se také nachází Dům u Černé Matky Boží, který je dílem Josefa Gočára z roku 1912. Na Královských Vinohradech vytvářel kuboexpresionistická díla v letech 1911 až 1912 sochař Otto Gutfreund, který užíval ateliér v  Mánesově ulici č. 40, čp. 1056.

Toto heslo se nachází na herní trase Proměny architektury v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Kubistická architektura v Praze 2

Největší počet kubistických staveb, a to zároveň architektonicky nejkvalitnějších, vznikl pod vyšehradskou pevností. Na Rašínově nábřeží čp. 42, 47 a 71 se nachází kubistický trojdům od Josefa Chochola, postavený v letech 1912 až 1913. Nedalo v  Libušině ulici čp. 49 stojí další Chocholovo dílo – Kovařičova vila, postavená ve stejných letech. V  Neklanově ulici nalezneme nájemní dům čp. 56, který postavil roku 1913 Antonín Belada, ale uvažuje se i o podílu Josefa Chochola. V této ulici ještě stojí jedna z nejvýznamnějších kubistických realizací. Hodkův nájemní dům čp. 98 zaujímá nároží Neklanovy a Přemyslovy ulice (1913–1914).

Na Novém Městě pražském Vlastislav Hofman navrhl v roce 1913 kubistickou úpravu náměstí pod Emauzy, ale tento projekt se nerealizoval. Nedaleko si Všeobecný pensijní ústav postavil první budovu a tuto stavbu na Rašínově nábřeží, dokončenou roku 1914, navrhli architekti Jan Kotěra a Josef Zasche.

Při hledání nového využití vyšehradské pevnosti architekt Vlastislav Hofman vyprojektoval roku 1915 zahradní město Citadela Vyšehrad v kubistickém stylu, ke kterému se mělo stoupat monumentálním schodištěm se sochou kněžny Libuše, ale 1. světová válka tomuto záměru zabránila.

Na Královských Vinohradech vznikala kubistická architektura ještě po zmíněné válce. V letech 1921 až 1926 si akciová společnost pro průmysl železářský Ferrum postavila na nároží Legerovy a Vocelovy ulice administrativní budovu podle plánů Josefa Kovařoviče. V  nuselské Nezamyslově ulici nalezneme pozdně kubistické družstevní obytné domy čp. 638 a 639, které navrhl Oldřich Tyl (1922–1923).

Kubismus se tedy výrazně podepsal na architektonické podobě naší městské části a kromě Vyšehradu, kde se nacházejí nejvýznamnější stavby, jej nalezneme i na Novém Městě, Vinohradech i v  Nuslích.