Albertov - historie v obrazech (Nové Město)
Část Nového Města pod Karlovem a kostelem sv. Apolináře směrem k ulici Na Slupi zůstávala dlouho nezastavěná. Koncem 19. století, po rozdělení pražské univerzity na českou a německou část, vyvstala potřeba vybudovat nové kapacity pro výuku a výzkum. Na přelomu století byla zahájena výstavba univerzitního areálu, který dostal jméno Albertov, podle významného českého lékaře Eduarda Alberta. Albertov se posléze opakovaně zapsal do našich dějin ve zlomových okamžicích. Prohlédněte si historii tohoto místa zachycenou na obrázcích a v mapách.
V roce 1882 se Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělila na dvě samostatné školy, které si začaly klást nároky na nové prostory pro svou výuku a výzkum. Území Albertova mělo výhodu nezastavěné plochy na pozemcích, jejichž část Karlo−Ferdinandova univerzita získala darem. Počátek výstavby se posunul až na počátek 20. století. Plány celé nové univerzitní čtvrti vypracovali v letech 1901−1902 Rudolf Vomáčka, August Kožíšek a Bohumil Novotný. Za osu celého areálu zvolili ulici Albertov, pojmenovanou podle věhlasného lékaře Eduarda Alberta (1841 – 1900), které posléze dala jméno celému areálu. Centrální ulice jej dělila na severní německou a jižní českou část.
V průběhu prvního období, přibližně mezi roky 1904−1910, byly postaveny budovy v jednotícím historizujícím slohu. Jednalo se zejména o budovy Fyzikálního ústavu (1905−1907), Matematického a Přírodovědeckého ústavu (1907), Hygienického ústavu (1904−1906) a Fyziologického ústavu − všechny pro bývalou německou univerzitu. Pro českou univerzitu Chemický ústav (1903−1905) a dnešní budovy Přírodovědeckých ústavů.
Druhá etapa výstavby Albertova realizovaná po roce 1910 vycházela především z návrhů architektů Aloise Špalka a Augusta Kožíška a jejími typickými příklady jsou Hlavův ústav (1913-1921) a Purkyňův ústav (1923-1925).
Od roku 2015 probíhá zatím poslední proměna. Podle projektu Kampus Albertov je připravována výstavba dvou nových budov vědecko-výzkumných center Biocentrum a Globcentrum.
Albertov se zapsal do našich dějin i událostmi charakterizovanými touhou studentů po svobodě a odvahou. Rozloučení s Janem Opletalem 15. listopadu 1939, počátek nacistických represí a uzavření vysokých škol. Po 50 letech pak manifestace 17. listopadu 1989, která zahájila události Sametové revoluce.
ZAJÍMAVOSTI - ETAPY
Rozdělení Karlo-Ferinandovy univerzity na českou a německou část 1882
Plány nové univerzitní čtvrti 1901 -1902
I. etapa výstavby 1904-1910
II. etapa výstavby 1910-1925
Ve vazbě na hesla:
Datum vytvoření: 9.3.2021 23:12
