Albertov - mapy (Vinohrady)

Část Nového Města pod Karlovem a kostelem sv. Apolináře směrem k ulici Na Slupi zůstávala dlouho nezastavěná. Koncem 19. století, po rozdělení pražské univerzity na českou a německou část, vyvstala potřeba vybudovat nové kapacity pro výuku a výzkum. Na přelomu století byla zahájena výstavba univerzitního areálu, který dostal jméno Albertov, podle významného českého lékaře Eduarda Alberta. Počátek výstavby se posunul až na počátek 20. století. Plány celé nové univerzitní čtvrti vypracovali v letech 1901−1902 Rudolf Vomáčka, August Kožíšek a Bohumil Novotný. Ulice Albertov dělila areál na na severní německou a jižní českou část. V průběhu prvního období, přibližně mezi roky 1904−1910, byly postaveny budovy v jednotícím historizujícím slohu, převážně pro bývalou německou univerzitu. Pro českou univerzitu Chemický ústav a dnešní budovy Přírodovědeckých ústavů. Ve druhé etapě po roce 1910 byl postaven  Hlavův ústav  a Purkyňův ústav. Od roku 2015  je připravována výstavba dvou nových budov vědecko-výzkumných center Biocentrum a Globcentrum. 

Albertov se opakovaně zapsal do našich dějin ve zlomových okamžicích: Rozloučení s  Janem Opletalem 15. listopadu 1939, počátek nacistických represí a uzavření vysokých škol. Po 50 letech pak manifestace 17. listopadu 1989, která zahájila události Sametové revoluce.

Na mapách jsou patrné nejen změny v zástavbě, ale také v pojmenování ulic. Podrobné informace k jednotlivým objektům naleznete v příslušných heslech Encyklopedie (štítek Albertov).  Využijte i nástroj "V okolí najdete" u jednotlivých hesel. 

DOPORUČUJEME: Fotografie zachycující proměny areálu najdete v hesle Albertov - historie v obrazech.