Eduard Albert
Český lékař, básník a překladatel. Je po něm pojmenován komplex univerzitních budov Albertov na Novém Městě.
Prof. MUDr. Eduard Albert se narodil 20. ledna 1841 v Žamberku, zemřel 26. září 1900 tamtéž.
Eduard Albert se narodil v rodině hodináře Františka Alberta a Kateřiny, roz. Zdobnické.
Do národní školy chodil v rodném městě, poté studoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a medicínu ve Vídni. V roce 1868 se oženil s Marií Pietschovou, jejímž otcem byl lékař z Králík. Měli dvě děti, ale dcera zemřela již ve dvou letech.
Promoval v roce 1867 a hned nastoupil na vídeňskou kliniku, v roce 1873 byl jmenován řádným profesorem chirurgie a přednostou kliniky v Innsbrucku. Byl známý prosazováním dodržování zásad antisepse. Chtěl nastoupit jako přednosta na chirurgii v Praze, ale neuspěl a ucházel se proto o stejné místo ve Vídni, kde posléze dosáhl velkých úspěchů. Svými chirurgickými postupy inspiroval svět.
Na univerzitě ve Vídni, kde žil od roku 1881, se stal profesorem. Kromě toho měl soukromou praxi a mnoho klientů z různých společenských vrstev a z mnoha zemí, mj. byl jeho pacientem i císař František Josef I. Prof. Albert byl velmi oblíben pro své znalosti, vlídné vystupování a široké vědomosti. Zabýval se historií lékařství, psal básně. Je autorem několika odborných děl (např. Diagnostika chirurgických nemocí; Učebnice chirurgie a nauky operační). Je mu připisováno několik prvenství v lékařství a výjimečné byly také jeho operace kloubů. Postupy z Albertovy učebnice se uplatňují dodnes.
Podporoval české studenty a umělce žijící v německém prostředí. Svými styky s vysoce postavenými osobnostmi významně pomohl české politické reprezentaci. Byl poslancem říšského sněmu a byl zastáncem osamostatnění Čech. V roce 1890 byl zvolen členem České akademie věd a umění. Také jeho bratr František byl lékařem a spisovatelem, jedna sestra se stala spisovatelkou a druhá, herečka, založila v Žamberku muzeum.
Ke sklonku života se často vracel do rodného města, podporoval různé spolky a na hřbitově nechal postavit kapli sv. Vojtěcha. V roce 1889 koupil v Žamberku rozsáhlý pozemek s výhledem na nedaleké hory a dal zde postavit vilu. Pořádal v ní mnohá setkání s osobnostmi politického a kulturního života, k jeho přátelům patřil např. T. G. Masaryk , A. Jirásek, Fr. L. Rieger, J. Vrchlický a další. V této vile byl nalezen mrtev dne 26. září, když zemřel na mozkovou mrtvici. Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 25. září. Byl pohřben na hřbitově v Žamberku, ale jeho syn Jiří po roce nechal ostatky převézt do Vídně, a to proti vůli občanů a přátel. Vila byla později přestavěna na sanatorium pro léčbu tuberkulózy.
Po Eduardu Albertovi je pojmenován komplex budov přírodovědecké a lékařské fakulty UK v Praze na Novém Městě – Albertov.
„Veliké vzory jsou dobrou a silnou potravou duše. Na výši lidstva panuje božský, čistý vzduch, a ten nás sílí tak, že rádi se noříme ve zbožné rozvažování".
Oblíbený citát od E. Alberta
Datum vytvoření: 26.7.2018 16:04
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba











