František Studnička

František Studnička měl v dětství soukromého učitele, v letech 1889–1895 studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Jeho oborem byla především histologie, zabýval se cytologií a embryologií. V roce 1900 se stal docentem histologie a mikroskopické anatomie na UK.

Hodně cestoval do zahraničí a studoval. Potom působil nejen v Praze, ale i v Brně. Tam byl v roce 1902 habilitován na Vysoké škole technické pro obor obecné zoologie a srovnávací anatomie. V roce 1909 byl jmenován mimořádným profesorem.

V roce 1912 založil periodikum Biologické listy. Byl spoluzakladatelem Čs. biologické společnosti a v letech 1926–1935 jejím předsedou, zakládal další instituce nebo byl jejich členem (např. Královské české společnosti nauk, jejíž sídlo bylo v  Lazarské ulici, České akademie věd a umění, Purkyňovy společnosti – nyní Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, sídlící v  Sokolské ulici, Moravské přírodovědecké společnosti atd.)..

Od roku 1934 byl vedoucím ústavu histologicko-embryologického na Lékařské fakultě UK v Praze 2 na Albertově (předtím i v Brně). Je autorem hypotézy a exoplazmě, která vzniká přeměnou zevních vrstev cytoplazmy stále rostoucích pojivových buněk.

V roce 1934 a ještě jednou v roce 1953 byl navržen na udělení Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.

František Studnička vydal odbornou publikaci Úvod do plasmatologie, za niž v roce 1955 obdržel státní vyznamenání Řád republiky. Získal také Medaili J. E. Purkyně in memoriam (r. 1956).

Na počest Františka Studničky byla na Albertově v roce 1947 přejmenována ulice Preslova na Studničkova.