Budova bývalé Tělocvičné jednoty Pražské, Sokolská čp. 1437/43 (Nové Město)

Historie

U zrodu Sokola Pražského stály významné osobnosti české politiky a kultury: malíř Josef Mánes, vědec Jan Evangelista Purkyně, ale především finančník Jindřich Fügner a estetik Miroslav Tyrš. Podle Tyrše (1832–1884) mělo novodobé cvičení navázat na antickou kulturu, odrážející demokratické smýšlení starých Řeků. Zakládající valná hromada Tělocvičné jednoty Pražské (později nazvané Sokol) se konala 16. února 1862 v tělocvičném ústavu Jana Malypetra v Panské, kde před založením Sokola cvičili například J. E. Purkyně, F. L. Čelakovský i Tyrš.  Dne 15. března 1862 zahájil Sokol vlastní cvičení, jejichž součástí se stalo zbudování základů pro novou tělocvičnu roku 1863. Finanční prostředky na nákup pozemku a stavbu poskytl Jindřich Fügner (1822–1865).

Popis

Návrh architekta Ignáce Ullmanna pro dvoupodlažní budovu obměňuje úspěšné průčelí bývalé České spořitelny z roku 1861 (dnes Akademie věd České republiky). V přízemí rohové budovy ulic  Žitná a Sokolská použil architekt masivní pásovou bosáž, členění 1. patra vycházelo z předloh pro arkády korintského řádu se soklem. Dnešní podoba fasády s iónskými hlavicemi vznikla patrně roku 1875 zároveň s atikovou balustrádou, do níž byly umístěny profilové podobizny zakladatelů s palmovými a lipovými ratolestmi s jejich devízami: „Ni zisk ni slávu“ (Fügner) a „Tužme se“ (Tyrš). V tomto roce byla také na průčelí zasazena bronzová deska s nápisem: „Jindřich Fügner. Sokolu a vlasti“. Vstupní portál z  Žitné ulice je po stranách zdobený plastikami Ladislava Šalouna z roku 1937 -  figura ženy symbolizuje Vlast, figura muže Národ. 

Toto heslo se nachází na herní trase Sokol v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Dispozice budovy se uzpůsobila požadavku spojení obytné a tělocvičné funkce především dvěma vstupními vestibuly s točitými schodišti, umožňujícími oddělený přístup k bytům a tělocvičnému sálu. K obytné části přiléhal kolmo sál obklopený ze tří stran nezastavěným pozemkem. Kolem středové části sálu obíhaly široké ochozy, jejichž jednotlivá křídla byla vyhrazena různým druhům sportu.

V patře sloužil východní ochoz divákům. Na východní ochoz Fügnerova tělocvičného sálu byla přenesena luneta Vítězství od Jana Preislera a na stěnu Tyršova sálu se umístilo plátno Františka Ženíška s názvem Sokolský slib. Přístavbou Tyršova sálu podle projektu stavitele Františka Beránka zanikla tělocvičná zahrada zamýšlená původně pro letní cvičení. Zajímavostí je, že do sokolovny byl přiveden elektrický  v roce 1888 z protější budovy hasičů.

Ullmannova budova je památkově chráněna od roku 1958. Objekt i v současné době slouží Sokolu Pražskému.

Architekt

Český architekt, významný představitel novorenesance Vojtěch Ignác (Hynek) Ullmann se narodil 23. dubna 1822 v Praze, zemřel 17. září 1897 v Příbrami. Na území městské části Praha 2 je mu připisováno autorství projektu bývalé Nemocnice pražského obchodnictva v ulic Ke Karlovu č.p. 458/4, jejíž výstavba probíhala v letech 1859–1860. Významným Ullmannovým dílem je stavba budovy České polytechniky na Karlově náměstí čp. 293/13.