Ladislav Šaloun: Busta Jana Topinky, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 15-28 (Vyšehrad)

Ve Vyšehradském hrobě č. 15-28 rodiny Topinkovy spočívá oblíbená herečka Nataša Gollová, její rodiče národohospodář František Hodáč (1837-1943) a malířka Adéla Hodáčová (1883-1969). Jan Topinka po studiích na pražské technice se stal vychovatelem u továrníka Janouška, kde se seznámil s tovární prací a roku 1866 spolu s inženýrem Skokánkem společně založili továrnu na ohnivzdorné pokladny. V roce 1888 podnik převzal plně Ing. Skokánek a Jan Topinka se zcela začal věnovat veřejnému životu. S Františkem Šimáčkem se účastnil ruch záloženského a stanul v čele Občanské záložny v Karlíně. Rozvíjel blahodárnou činnost v Karlíně, v okrese a v Matici školské. V Karlíně byl zvolen starostou, stal se místopředsedou Živnostenské banky a předsedou správní rady Českomoravské strojírny. Byl poslancem Českého sněmu. Zemřel na Nový rok 1916 následkem v prosinci utrpěného úrazu.

Ladislav Šaloun se narodil 1. srpna 1870 v Týnské ulici na Starém Městě pražském. Na Královské Vinohrady se přestěhoval brzy po svatbě a velmi si je oblíbil. V roce 1901 obdržel 1. cenu v soutěži o pomník mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí v Praze, takže mu nezbylo nic jiného, než si vypůjčit peníze na stavbu, navrhnout a postavit budovu ateliéru, v níž by mohl monumentální sousoší realizovat. Na nároží Slovenské ulice (čp. 1566/2) vyrostl za pomoci zednického mistra M. Džbánka nejen sochařův ateliér, ale i pozoruhodná vila. Ta se stala místem setkávání mnoha umělců. V okultistickém sklepě se pořádaly spiritistické seance, které lákaly Otokara Březinu, Jaroslava Vrchlického, Svatopluka Machara, Aloise Jiráska, Alfonse Muchu, Emu Destinnovou, Jana Kubelíka nebo Osvalda Polívku. Salon byl vybaven stylovým nábytkem, porcelánem a bytovým textilem. Jednalo se o unikátní předměty zhotovené na zakázku podle sochařových návrhů. Ladislav Šaloun miloval Prahu a vytvořil pro ni řadu děl. Od roku 1927 až do své smrti 18. října 1946 působil jako umělecký poradce hlavního města Prahy; pečlivě a cíleně se staral o budování městské galerie. V letech 1896 až 1905 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Na Vyšehradském hřbitově se můžeme s jeho plastikami setkat například na hrobě č. 3-1 J. Jeřábka, kde se nachází plastika Ukřižování , na hrobě č. 3-30 rodiny Mílovy je socha ženy sypající růže na hrob a pro hrob č. 14-35 skladatele Antonína Dvořáka vytvořil jeho bustu.